Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mohl by být čtyřdenní pracovní týden lepší i pro planetu?

Výzkum naznačuje, že zkrácená pracovní doba by mohla přispět k udržitelnosti snížením rozsahu výroby i spotřeby. Foto: Elena Mozhvilo, Unsplash
Výzkum naznačuje, že zkrácená pracovní doba by mohla přispět k udržitelnosti snížením rozsahu výroby i spotřeby. Foto: Elena Mozhvilo, Unsplash

V debatě o čtyřdenním pracovním týdnu dlouho zaznívaly zejména dva hlavní argumenty – možné zlepšení psychické pohody zaměstnanců a z něho plynoucí lepší výkony v práci. Stále častěji se v ní ale začíná objevovat i další motiv: dopad na životní prostředí.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když se Britka Lisa Gilbertová na začátku tohoto června zapojila do historicky největšího testování čtyřdenního pracovního týdne, netušila, co přesně má čekat. Že jí pokus změnil život, ale cítila už po dvou měsících.

„Teď si můžu opravdu užít víkend, protože mám pátek na domácí práce a další drobnosti,“ pochvaluje si zaměstnankyně banky v CNN. Tři dny volna považuje za „fenomenální“ – znamenají totiž, že se může více věnovat synovi i rodičům, o které se vedle práce stará. „Už jen když chci vzít mámu na procházku, můžu to udělat bez pocitu viny. Zjišťuju, že mnohem více říkám ‚ano, můžeme‘ než ‚ne, promiň, nemůžeme‘,“ pokračuje dál.

Pokus, při kterém 3300 britských pracovníků sedmdesáti různých firem bude po dobu půl roku pracovat jen čtyři dny v týdnu, je jedním z mnoha projektů, které se v různých koutech světa snaží prozkoumat, co by se stalo, kdyby pracovní týden končil o den dříve.

Zastánci myšlenky tradičně argumentovali přesně tím, co popisuje Gilbertová: potenciálním zlepšením psychické pohody zaměstnanců. Dosavadní výsledky experimentů také naznačovaly, že kromě zlepšení osobních životů se benefity mohou projevit i v jejich práci a produktivitě, na čemž by v konečném důsledku mohli vydělat i zaměstnavatelé.

Nyní však stále častěji zaznívá i další argument, který dosud v debatě až tak moc nerezonoval. Neupozorňuje už na osobní prožívání ani produktivitu a na celé téma se dívá v širším měřítku: nemohl by

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Klimatická krize

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější