Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Šovinistický mail od Křečka mě šokoval, odhaluje Šimůnková okolnosti svého konce v úřadu ombudsmana

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková oznámila rezignaci. Foto: Vítek Svoboda, Deník N
Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková oznámila rezignaci. Foto: Vítek Svoboda, Deník N

Nejprve jí kvůli jinému názoru odňal šetření případů otců u porodu. Později jí ombudsman Stanislav Křeček odebral všechny přidělené agendy. „A řekl mi, že nemám chodit na interní právní porady. To je vrchol. Já jsem byla naprosto odstavena od ostatních kolegů.“ Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v otevřeném rozhovoru pro Deník N vysvětluje, proč se rozhodla rezignovat a jak vypadala spolupráce se Stanislavem Křečkem.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Proč se rozhodla skončit a zda to nevnímá jako prohru.
  • Proč ji Stanislav Křeček doopravdy odebral agendu.
  • Jak jí vysvětlil, že nesmí chodit na porady.
  • Jaké e-maily od něj dostávala.
  • Zda zažívala bossing.
  • Kolik hodin tráví Stanislav Křeček prací.

Teď když končíte, můžete mluvit naprosto otevřeně?

Já jsem byla zvyklá vždy mluvit poměrně otevřeně. Když jste ale ve vysoké veřejné funkci, to se pak člověk snaží, aby některé věci, které by třeba řekl velmi otevřeně, vyjádřil spíše takovým korektnějším způsobem. Dá se říct, možná více politickým způsobem.

Diplomaticky?

Přesně tak.

A teď už ty hranice nemáte? Můžu se ptát osobně a budete mi odpovídat?

Myslím si, že hranice mám i ve svém osobním životě. Nejsem zvyklá říkat všechno lidem upřímně a na rovinu. Tím chci říct, že když si myslím, že někdo dělá něco úplně blbě, tak se mu to budu snažit říct spíš slušným a nevulgárním způsobem.

Mě jen zajímalo, jak to v našem rozhovoru budeme mít mezi sebou nastavené, tedy jestli se mění vaše komunikace směrem ven, protože rezignujete a protože jste se rozhodla mluvit nahlas.

Myslím, že jsem po celou tu dobu poměrně nahlas mluvila, i když samozřejmě musím přiznat, že jsem se snažila být hodně loajální k instituci jako takové a hodně loajální i k mému vztahu s panem ombudsmanem. Takže možná budu trochu otevřenější a upřímnější.

My jsme u vás v kanceláři na ombudsmanství v Brně. Máte pěknou kancelář, vy jste mi před rozhovorem sama říkala, že se vám po ní bude stýskat. Proč jste se rozhodla skončit? Proč už nebudete sedět v této kanceláři s krásným výhledem na zahradu?

Ten krásný výhled, to je bonus k práci, kterou jsem tady dělala víc než dva a půl roku. K práci, která mě velmi bavila a přišla mi smysluplná. Chtěla bych říct, že instituce veřejného ochránce práv má svůj smysl. I když jsou lidé, kteří si myslí, že je zbytečná, musím říci, že není. Pomáháme mnoha lidem v jejich boji s úřady, ale posouváme i různé systémové věci. Snažíme se pomáhat hodně zranitelným skupinám lidí a mně ta práce přijde neskutečně smysluplná. A uvědomuji si, že lidé málo vědí o naší činnosti. I lidé okolo mě, u kterých bych to nečekala, nevědí, s čím vším se na ombudsmana mohou obrátit. Ani já sama, než jsem sem nastoupila, jsem netušila, v jakých všech oblastech je možné se na ombudsmana obrátit. Mám na mysli například zdravotnictví. Takže ta práce mi bude velmi chybět.

Monika Šimůnková je právnička. Do funkce zástupkyně veřejného ochránce práv ji zvolila sněmovna v listopadu 2019 (Stanislava Křečka pak na post ombudsmana v únoru 2020). Prosazovala odškodnění protiprávně sterilizovaných, které se od letoška vyplácí. Věnovala se tématům vzdělávání dětí s postižením nebo zaměstnávání lidí s hendikepem. Rezignaci na pozici zástupkyně ombudsmana oznámila letos v srpnu kvůli neshodám se Stanislavem Křečkem. Mezi lety 2011 a 2013 působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Ale vy jste se rozhodla, že tuhle smysluplnou práci opustíte. Proč?

Jak už jsem avizovala v médiích a i ve svém rezignačním dopise, je to kvůli dlouhodobým názorovým, ale i lidským a profesním sporům s ombudsmanem Křečkem.

A můžete být konkrétnější? Co se dělo?

Prostě se dá říct, že už to dál nejde. Není to otázka posledních týdnů či měsíců. Je to otázka posledního dva a půl roku, kdy jsem na této pozici a jsem tady spolu s člověkem, který má úplně jiné hodnoty. Řekla bych, že to nějakým způsobem bublalo od začátku. Přiznám se, že si nejsem jistá, zda bych – kdybych byla bývala věděla předem, že ombudsmanem bude zvolen pan Křeček –, zda bych v takovém případě chtěla být jeho zástupkyní. Měla bych obavy, jak to bude fungovat, protože už tehdy jsem věděla, že naše názory jsou zcela odlišné.

Ale vy jste tu s ním docela dlouho zůstávala…

Samozřejmě se to na začátku snažíte vždy dát dohromady, nějak fungovat a přizpůsobit se, komunikovat. Myslím, že jsem se snažila poměrně hodně. Jistě se i dneska ptám, jestli jsem někde také neudělala chybu, jestli jsem o některých věcech nemohla komunikovat více. Ale víte, mám pocit, že jsem byla Poslaneckou
sněmovnou zvolena i se svými názory a s hodnotovým nastavením, které tady zastávám v různých pozicích v neziskovém sektoru a státní správě už dvacet let. Nehodlám je měnit a nehodlala jsem je měnit ani tady. A nikdo nemohl čekat, že bych je měnila nebo je dál nevyjadřovala.

Takhle to bude. Tečka

A co přesně se s panem Křečkem nedá vydržet?

Kdykoliv jsem projevila nějaký názor, který byl odlišný od názoru pana Křečka, postupně docházelo k tomu, že jsem za to byla takzvaně trestána. Já to slovo nechci používat, ale začala jsem si tak připadat. Začalo to někdy v březnu roku 2020 v době covidové, kdy jsem – vzhledem k tomu, že jsem měla svěřenou agendu zdravotnictví – chtěla šetřit případy otců u porodu. Měli jsme více stížností otců, že nemohli být u porodu. Chtěli jsme přezkoumat, jestli to opatření je přiměřené, jestli je v pořádku, což je i náš úkol a podle zákona o veřejném ochránci práv jsme povinni tyto stížnosti řešit. A už tenkrát mi pan Křeček to šetření vzal.

To bylo poprvé?

Ano. Řekl, že se nic šetřit nebude, že otcové u porodu být nemají, že ženy rodily před sto lety také samy

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ombudsman

Rozhovory

Studio N

Česko, Podcast Studio N

V tomto okamžiku nejčtenější