Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Tváříme se, jako by tady židovská kultura nikdy neexistovala.“ Přelomová kniha a výstava ukazují opak

Výstava snímků antverpského židovského fotografa Dana Zollmanna. Foto: Martin Polák
Výstava snímků antverpského židovského fotografa Dana Zollmanna. Foto: Martin Polák

Dva vzájemně zcela nahodilé, a přitom významné kulturní počiny vrhají letos v létě nové světlo na jedno ze slepých zrcadel našich dějin. Jak jsme se ze země s jednou z nejpočetnějších a kulturně nejvyspělejších židovských menšin mohli stát oblastí v tomto aspektu vyprahlou, přibližuje přelomová publikace Židé v českých zemích – Společná cesta dějinami. Neméně fascinující kukátko do židovského prostředí poskytuje výstava fotografií s názvem Minjan, ilustrující život současné ultraortodoxní židovské komunity v Antverpách, kam po válce odešla i řada Židů z Československa.

Nezasvěceným by se mohlo zdát, že v české bytostně sekulární společnosti patří pojem židovství už jen do říše mýtů a turistických atrakcí. Spojujeme si je s mystickým hliněným obrem Golemem, s Franzem Kafkou a snad ještě s pověrečným kladením kamínků na hrob rabiho Löwa na pražském židovském hřbitově, jenž spolu se Staronovou synagogou a několika dalšími budovami zbyl jako ostrůvek dávno zašlých časů po asanaci pražského židovského ghetta na konci 19. století. Tehdy se do oblasti Josefova mezi Vltavou a Staroměstským náměstím nastěhovaly honosné art nouveau domy, jež měly jen málo společného se životem židovské komunity, která zde do té doby vzkvétala.

Sotva už se dnes ví, že Praha byla po dlouhá staletí jedním z mála evropských míst, kde se Židům dýchalo lépe než jinde a kde jejich počet v 17. století vystoupal až na čtvrtinu městské populace. Jak k tomu došlo, jak takové soužití vypadalo a jak to s ním dopadlo, se mezinárodnímu kolektivu badatelů podařilo po mnohaleté mravenčí práci zrekonstruovat na základě zdrojů z židovského písemnictví, jimiž jsou mimo jiné i zápisky z cest, paměti, stanovy židovských obcí, osobní archivy, dopisy či novinové články z židovského tisku.

Přehledy židovských dějin bývají často pojaté jako politika státu vůči Židům, v níž se represe střídají s obdobími emancipace, autorskému týmu knihy Židé v českých zemích – Společná cesta dějinami však šlo o zachycení neuvěřitelné pestrosti jednotlivých osudů, které tyto dějiny normalizují. „Celá řada životních či každodenních rozhodování Židů byla totiž velmi podobná těm okolního obyvatelstva“, vysvětluje Kateřina Čapková, Ph.D., z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, která knihu zaštítila editorsky a zároveň do ní přispěla mimo jiné výkladem o dosud neprobádaném příběhu života ortodoxních imigrantů z Podkarpatské Rusi, kteří po druhé světové válce osídlili vylidněné české pohraničí.

Právě v tomto bodě dochází k zajímavému

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Muzea a výstavy

Česko, Kontext N, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější