Deník N

Jaro je tady. Sluníčko na čtyřiceti stupních – nehledejte je na teploměru

Jaro. Stromy kvetou, ptáčci zpívají a Slunce zdánlivě protíná rovinu zemského rovníku. Prostě romantika. Foto: Anders Jildén, Unsplash
Jaro. Stromy kvetou, ptáčci zpívají a Slunce zdánlivě protíná rovinu zemského rovníku. Prostě romantika. Foto: Anders Jildén, Unsplash

Proč se střídají roční období? Paní učitelka se ptá třídy plné dětí, většina z nich však nezvedne hlavu od mobilu. Hlásí se ti dva tři, kteří se hlásí vždycky. „Natálko, Ondřeji, proč to tak je?“

„Protože je zemská osa nakloněná,“ vyhrkne Ondřej.

„Výborně. A ví někdo, o kolik je nakloněná?“

„O 23,5 stupně,“ hlásí Natálka. A obě děti dostanou zaslouženou jedničku. Obě odpovědi jsou správně a tu druhou nezná ani většina dospělých.

Proč by taky měla.

Jenže. Zeptejte se pak doma Natálky či Ondřeje, malých premiantů, proč je tedy na jaře tepleji než v zimě. Chtějte srozumitelnou odpověď. Velmi pravděpodobně ztroskotají. Nezlobte se na ně, nemohou za to, může za to způsob výuky. A mimochodem, vy to svým dětem vysvětlit umíte?

Osa a ekliptika

Paní učitelka měla možnost dostat se k podstatě věci daleko blíž, kdyby druhou otázku formulovala jinak. Místo toho, o jaký úhel je zemská osa skloněná, se mohla zeptat: vůči čemu je skloněná? Úhel – to jsou dvě čáry. S čím svírá zemská osa ten úhel 23,5 stupně?

Země obíhá kolem Slunce. Rovině, ve které naše oběžná dráha leží, se říká rovina ekliptiky. Zemská osa je na rovinu ekliptiky skoro kolmá, ale jen skoro. Její odchylka od kolmice činí právě onoho 23,5°.

Kdyby byla osa planety

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější