Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: Možná už brzy budeme moci na klíšťata udělat dlouhý nos! Aspoň pokud jde o boreliózu

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá, jak se astrofyzici začínají přít o interpretaci dat z Webbova teleskopu. A také připomene, že na obzoru snad konečně je vakcína proti lymské borelióze.

V Evropě vysychají řeky, válka nekončí, mezinárodní napětí roste i na jiných kontinentech, o české politice darmo mluvit; pojďme si chvíli povídat o vědě.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

  • Výroba elektřiny ze solárních a větrných zdrojů byla v roce 2021 poprvé celosvětově vyšší než z jaderných elektráren. (Tento údaj má nyní širokou publicitu., Je ho ale potřeba vidět v kontextu: jaderné a obnovitelné zdroje dohromady představují pořád jen 17,7 % veškeré světové výroby energie. Zbytek připadá na fosilní paliva.)
  • Avi Loeb, astronom z Harvardu, je přesvědčen, že nalezení mimozemšťanů máme skoro na dosah ruky. Napsal o tom knihu, kterou vědecká komunita přijala velmi chladně, a teď vynáší ještě vyšší kartu: organizuje expedici, která má z moře u pobřeží Nové Guineje vyzvednout předmět, jenž podle Loeba může být mimozemskou kosmickou lodí – anebo přinejmenším meteoritem, který nepochází ze sluneční soustavy a je tvořen materiálem nevídaných vlastností. Loeb balancuje mezi velkým objevem a definitivní ztrátou dobré odborné pověsti. Druhá možnost je mnohem pravděpodobnější.
  • Jazyk, který nemá výrazy pro „ano“ a „ne“. (Pokud to tak opravdu je. Podobných nedorozumění už antropologové nechtěně vyrobili spoustu.)
  • Mozartova hudba vaši inteligenci asi opravdu nezvýší, ač některé psychologické studie tvrdí opak. (Ale pořád vám může zlepšit náladu, což je koneckonců možná lepší.)
  • Let lidské posádky na Mars a pobyt tam nevyhnutelně překročí radiační limity, které se dnes pokládají za přijatelné. Není známo stínění, které by to dokázalo změnit. (Přežít se to asi dá. Ve zdraví? Sotva. Ale let na Mars bude zahrnovat tolik rizik, že radiace může koneckonců patřit k těm menším.)
  • Někteří mlži se dovedou dožít pěti set let. Můžeme se to od nich nějak naučit? (Výňatek z chystané knihy, jejímž autorem je specialista na stárnutí Steven Austad.)
  • Trávíte příliš mnoho času na Facebooku, Instagramu apod. a chcete to změnit? Je na to „apka”… Já vím, teď se smějete, ale zdá se, že opravdu stojí za vyzkoušení.

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Do závěrečné fáze klinického testování se dostala první vakcína proti lymské borelióze. Jde o společný produkt firem Pfizer a Valneva. Prozatím se jmenuje VLA15. Jestli uspěje, bude to velká věc, protože toto onemocnění je v každém případě nepříjemné, často vleklé, občas závažné – a zatím proti němu

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější