Deník N

Odpadlíků z vysokých škol přibývá. Nuda prvních ročníků je vyhání do práce i zahraničí

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek by uvítal, kdyby si studenti mohli vybírat zaměření až v průběhu vysokoškolského studia. Foto: ČTK
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek by uvítal, kdyby si studenti mohli vybírat zaměření až v průběhu vysokoškolského studia. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

České školy trápí vysoké procento studentů, kteří jejich obory nedokončí. Zvlášť patrné je to u bakalářských oborů u technických, zemědělských a přírodovědných škol, kde je úspěšných často méně než těch, kteří během studia odpadnou.

Než našel šestadvacetiletý Jan Sejbal ten správný vysokoškolský obor, s nímž by byl spokojený, zanechal dvou různých studií. „Nejprve angličtiny pro odbornou praxi v Pardubicích. Po prvním semestru se dostavily pochyby o možnostech uplatnění. Možná jsem měl moc vysoká očekávání. Navíc byl jeden z hlavních učitelů velký strašák, tak jsem si řekl, že mi to za to nestojí, a rozhodl se pro změnu,“ popisuje mladý muž, co stálo za rozhodnutím školu opustit.

Ani informatika na brněnské Masarykově univerzitě, kam pak zamířil, ale nebyla správná volba. „Bohužel jsem zjistil, že ani přes velkou snahu nejsem na informatiku stavěný. Tenkrát to mnou docela otřáslo. Celou dobu jsem si myslel, že dokážu vše, co si usmyslím, a najednou jsem narazil. To mě donutilo silně přehodnotit situaci a zamyslet se nad svými schopnostmi,“ říká Sejbal, který si teď pochvaluje dálkové studium Pedagogické fakulty na Univerzitě Palackého v Olomouci. K tomu vyučuje jako lektor angličtinu.

Jeho příběh není ničím neobvyklým. Zhruba polovina studentů, kteří se v Česku zapíšou na bakalářský obor na vysoké škole, jej nedokončí. Nejčastěji odcházejí hned po prvním ročníku. Důvodem bývá podle interních průzkumů univerzit nejen

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější