Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zvládla by Praha tisíciletou povodeň jako před 20 lety? Je lépe připravená, systém má ale své slabiny

Vltava většinu času poklidně protéká Prahou, před dvaceti lety ale ukázala svou sílu. Foto: Deník N
Vltava většinu času poklidně protéká Prahou, před dvaceti lety ale ukázala svou sílu. Foto: Deník N

Tisíciletá povodeň, která vtrhla před dvaceti lety do Prahy, prověřila mimo jiné i tehdejší protipovodňové plány. Když se voda v srpnu přivalila do Prahy, nový systém ochrany proti povodním se teprve budoval. Poté, co voda opadla, se plány musely změnit tak, aby Praha podobný nápor příště ustála. I když už je hlavní město připravené lépe než před dvaceti lety, stále má svá slabá místa.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když člověk zamíří po cyklostezce vedoucí z pražského Karlína směrem k Libni, možná si ani neuvědomuje, že zrovna jede po hřbetu protipovodňového valu. Ten se táhne podél čtvrti a patří do celé soustavy více či méně nápadného protipovodňového systému v Praze, kterého si místní asi málokdy všímají – dokud ho zrovna nepotřebují. Celý jej obejít by trvalo asi čtyři hodiny, v součtu má totiž přes 19 kilometrů.

Systém se skládá z různých ochranných zemních hrází nebo také pevných betonových stěn, které mají zabránit řece, aby se vylila z břehů, když nabude na síle. Ideální je podle Aleše Havlíka z Katedry hydrauliky a hydrologie na ČVUT takový případ, kdy má koryto Vltavy takovou kapacitu, aby průtok i při extrémní povodňové situaci pojmulo a převedlo dál.

To ale není možné všude. Hlavně v historickém centru Prahy se některé ulice natolik tisknou k řece, že chybí prostor pro zvýšení břehu a musí nastoupit jiné prvky – především různé mobilní protipovodňové zábrany, které se ve správný čas nachystají. Ty tvoří zhruba třetinu (bezmála 6,9 kilometru) z celkové délky protipovodňové ochrany. „Výška mobilního hrazení se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 6,27 metru,“ upřesňuje Tadeáš Provazník z tiskového oddělení pražského magistrátu.

Stihnout postavit zábrany

Co by se tedy stalo, kdyby se na Prahu opět řítila velká voda? Předně by bylo dobré vědět o riziku minimálně dva dny předem, ve zmírnění přívalu vody by mohla podle Aleše Havlíka navíc zaúřadovat i Vltavská kaskáda. Důležité je ale mít takovou předpověď, aby se protipovodňové zábrany stihly navézt na místo a postavit.

Skladují se totiž v Dubči – čtvrti na jihovýchodním okraji Prahy, kde leží ve velkých lodních kontejnerech v areálu Správy služeb hlavního města. V místě bývalého státního statku leží pečlivě popsané kontejnery, které obsahují vždy části pro stavbu konkrétního úseku.

Pak už zbývá pláty správně dopravit a zasadit do nástavců, které hasiči či vojáci vysunou ze země. Ostatně kovových pásů zapuštěných v chodnících nebo silnicích si pozorný chodec může v Praze také všimnout leckde. Správná stavba zábran je pro udržení vody klíčová, musí se proto pravidelně trénovat.

„Poslední protipovodňové cvičení přímo na Vltavě se konalo ke konci roku 2019, následně bylo uskutečněno z důvodu pandemie koronaviru pouze cvičení přímo v areálu v Dubči v říjnu loňského roku,“ vysvětluje Tadeáš Provazník z magistrátu.

Zajímavé řešení protipovodňové ochrany lze nalézt třeba i na Kampě, kde bylo potřeba vymyslet, jak zabránit zaplavení Malé Strany zpětným vzdutím vltavského kanálu Čertovka. „Vyřešilo se to

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

20 let od povodní

Praha

Příroda

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější