Část EU chce celounijní zákaz víz pro Rusy. Může ho prosadit české předsednictví?
Česká republika je jedna z mála zemí v EU, která zavedla přísná pravidla a téměř zastavila vydávání víz i trvalých pobytů občanům Ruské federace (a Běloruska). Stalo se tak hned po začátku nové ruské invaze na Ukrajinu. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského bylo Česko dokonce zcela první zemí EU, která to učinila. A z Evropy se ozývají hlasy, které volají po obdobných, i celounijních krocích. Hodlá je ČR v rámci předsednictví Rady EU prosazovat?
Zastavení vydávání víz občanům Ruské federace v praxi znamená, že od února, kdy válka na Ukrajině začala, do Česka nemůže přijet skoro žádný Rus. A tento plošný zákaz stále platí. Výjimky platí jen ve výjimečných případech, například z humanitárních důvodů, v rámci slučování rodin nebo v případě perzekuce. Obdobná opatření jsou v současnosti zavedena jen v Belgii, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Nizozemsku a Polsku.
Další země EU ale víza vydávají dál. A kvůli tomu se v posledních dnech rozhořela debata, zda opatření nezpřísnit – a to i na unijní úrovni. Do Evropy totiž, například přes dlouhou finsko-ruskou hranici, přijíždějí tisíce ruských turistů, na které se sankce EU nevztahují. A přes Finsko se pak díky krátkodobému, tzv. schengenskému vízu, nebo dlouhodobému – leckdy ještě před válkou vydanému – vízu, anebo povolení k pobytu mohou Rusové po schengenském prostoru (tedy i ve zmíněných šesti zemích) pohybovat téměř bez omezení. (Nicméně i vydávání víz naráží na limity, jak Deník N popsal tady – a to jak na aktuální vyčerpání kvót, tak na nedostatek personálu, který víza vyřizuje, protože samo Rusko mnoho evropských diplomatů vypovědělo.)
Na tento fenomén se tak zaostřila pozornost některých evropských politiků. Nesouhlasné hlasy zaznívají zejména z Pobaltí a volají i po
