Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zadlužující se státy: Kolik (si) ještě můžeme půjčovat, než past sklapne, a kdo to nakonec všechno zaplatí?

Ilustrační grafika: Blue Planet Studio, Adobe Stock
Ilustrační grafika: Blue Planet Studio, Adobe Stock

Dluhy států rostou čím dál rychlejším tempem. Na vině není jen covidová pandemie a ruská válka proti Ukrajině, ale také špatné hospodářské politiky zemí a nespravedlnost globálního obchodu. Naposledy se letos na začátku léta ekonomicky zhroutila Šrí Lanka. To ale rozhodně není poslední příběh krize. Co bude dál? Kdo a jak zvládne oddlužovat další a další země, kdo to všechno zaplatí a z čeho, když růst znamená další zátěž pro životní prostředí? Ptali jsme se docenta Tomáše Imricha Profanta z Ústavu mezinárodních vztahů a z Ekonomické univerzity v Bratislavě.

Mezi příčiny zadlužení států počítáte i nespravedlnost globálního obchodu. Dokonce jste ji označil za jeden z nejdůležitějších faktorů. Proč?

Existují dva pohledy na vztah mezi trhem a bohatstvím nebo chudobou jednotlivých zemí. Podle jednoho má volný trh pozitivní dopad a podle druhého je trh prostor, v němž soutěží mocensky silnější s mocensky slabšími. Výsledkem je nerovná výměna zboží a služeb, přičemž tato nerovnost se v čase zvyšuje.

Když se v médiích mluví o bankrotu nějaké země, je to správná formulace? Může stát skutečně zbankrotovat?

Ne. Stát nemůže být v bankrotu, protože nemá, vůči komu by ho vyhlásil.

Státní bankrot je nepřesné označení platební neschopnosti země. To je situace, kdy země není schopná splácet své závazky. Může dál vydávat dluhopisy, které si kupují finanční trhy nebo jiné země, ale ty v určitém bodě ztratí zájem a kupovat si je přestanou. To nastalo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Jižní Asie

Osobní finance

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější