Částečný součet nabízí pohledy do tří různých hlubin: propast, vesmír, bioetika
Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá nových měření v Hranické propasti, dalších snímků z Webbova teleskopu a vytváření myších embryí bez rodičovských pohlavních buněk.
Zmíníme se také o fyzikovi, který si zažertoval s klobásou, o politických aspektech opičích neštovic a o tom, že si klidně na svém nejmodernějším telefonu můžete pustit starý dobrý teletext.
Stručně o věcech, o nichž stačí stručně
- Jak se (konečně) naučit derivace goniometrických funkcí. (A porozumět pravoúhlému trojúhelníku do hloubky.)
- V Brně na Kraví hoře poprvé nafoukli všechny obří modely planet najednou, a k nim ještě heliosféru. Kdo to máte aspoň trochu po ruce, jděte se podívat, je to určitě impozantní.
- Penumbra, barevné schéma pro dobrou čitelnost webových stránek.
- Francouzský fyzik si zažertoval a fotografii kolečka choriza vydával za snímek Proximy Centauri z Webbova vesmírného teleskopu. Ušlo mi to, takže nemohu s jistotou tvrdit, že bych nenaletěl taky. Těžko říct, zda to byl dobrý žert – jsem k tomu trochu skeptický –, ale rozhodně obrátil pozornost k problému, jak málo dnes přemýšlíme o informacích, vypadají-li aspoň trochu důvěryhodně.
- Amazon koupil firmu iRobot, výrobce oblíbených vysavačů Roomba. Roomba luxuje nejen podlahy, ale také informace: mapy bytů posílá do centrály. Amazon tedy bude mít plánek vašeho bytu. A to by bylo, aby někdo nevymyslel, jak to monetizovat!
- Intel postaví v Itálii továrnu na čipy s počáteční investicí pět miliard dolarů.
- Co to je kvadratické hlasování, k čemu se hodí a k čemu ne. (Výstižnější název by byl „odmocninové“.)
- Česká televize upravila teletext, aby se dobře zobrazoval na smartphonu. Je o něj totiž zájem.
- Stručná historie burákového másla.
Stručně o věcech, které by si zasloužily víc
Největší přírodní kuriozita Česka – Hranická propast – je zase o něco slavnější. Nejnovější pokus s robotickou ponorkou naměřil v zatopené propasti hloubku 450 m, což byla mez možností stroje, nikoli však