Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Objev, který změnil pohled na metabolismus rakoviny

Otto Warburg ve své laboratoři ve třicátých letech 20. století. Foto: Deutsches Bundesarchiv, CC BY-SA 3.0
Otto Warburg ve své laboratoři ve třicátých letech 20. století. Foto: Deutsches Bundesarchiv, CC BY-SA 3.0

Aneb jak (ne)souvisí „kyselost organismu“ s nádorovými onemocněními. A co to vůbec kyselost organismu je, co na ni má vliv a co vůbec ne.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Otto Warburg byl postavou vskutku pozoruhodnou. V nacistickém Německu neměl, jakožto potomek židovských předků, zrovna na růžích ustláno. Jeho situaci pravděpodobně nepomohlo ani to, že žil a pracoval se svým přítelem Jacobem Heissem. Homosexualitu sice ani jeden z nich nikdy nepřiznal, ale jejich veřejnému postavení to příliš neprospělo.

I přesto Warburg zůstal po celý svůj život v Německu, a ačkoli neměl dovoleno přednášet na univerzitě, zkoumat mohl.

Nobelovu cenu Warburg ale obdržel o pěkných pár let dříve, v roce 1931. K objevu „funkce respiračního enzymu“, za který Nobelovu cenu obdržel, vedlo bezmála devět let výzkumu. Tento výzkum zásadně změnil pohled na to, jak fungují rakovinné buňky, a Warburgův efekt je v nádorové biologii velkým tématem dodnes.

Kyselost a rakovina

Každý z nás pravděpodobně někdy slyšel o tom, kterak zakyselení organismu může vést ke zdravotním problémům, ne-li přímo ke vzniku nádorového bujení.

Často se taková tvrzení objevují na stejné stránce jako prohlášení o tom, že nám vědci a lékaři zatajují ten pravý důvod, proč máme rakovinu. Ve stejných zdrojích se dozvíte, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější