Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Africké státy jsou v označování války na Ukrajině za střet dobra a zla zdrženlivé, říká americký historik a afrikanista

Americký afrikanista James R. Brennan: „Československo mělo v šedesátých letech v Africe významný vliv.“ Foto: Zuzana Válková
Americký afrikanista James R. Brennan: „Československo mělo v šedesátých letech v Africe významný vliv.“ Foto: Zuzana Válková

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v uplynulých dnech vrátil z návštěvy čtyř afrických států: Egypta, Ugandy, Etiopie a Demokratické republiky Kongo. Do ruských vztahů s řadou zemí tohoto kontinentu se již pátý měsíc promítají politické důsledky ruské invaze na Ukrajinu i obrovská ekonomická zátěž, kterou řada afrických států pocítila kvůli ruské blokádě exportu některých komodit, například pšenice.

Cílem Lavrovovy návštěvy bylo nejen „korigovat válečný narativ Západu“, čímž by africké spojence Ruské federace ujistil o tom, že invaze na Ukrajinu byla vyprovokovaná, ale také vybalancovat důvody pro přerušení klíčových dodávek (opět, Lavrov připsal největší díl zodpovědnosti Západu).

Odborník na studenou válku a středoevropské tajné služby a afrikanista James R. Brennan z University of Illinois Urbana-Champaign v kontextovém rozhovoru vysvětluje, co formuje postoje některých afrických zemí k válce na Ukrajině, jak do dynamiky těchto vztahů vstupuje Čína, ale líčí také vliv československé politiky na africké státy až do sovětské invaze do Československa v srpnu roku 1968.

Co jako historik říkáte na přirovnávání invaze na Ukrajinu k začátku nové studené války? Ve veřejném prostoru se už měsíce objevují pokusy propojovat různé aspekty dějinných událostí 20. století, z nichž má vyplynout, že ruský útok byl takzvaně nevyhnutelný.

Příliš se mi to přirovnání nezdá. Tato válka rozhodně není studená, naopak, na Ukrajině je opravdu horká. Ta paralela je spíš řečnická, než aby přesně odpovídala povaze dění. Studená válka byla především ideologickým konfliktem mezi dvěma tábory, které byly důsledně oddělené nejen ekonomicky, ale i v rovině komunikace. To, čeho jsme dnes svědky, není totéž. Dnešní svět je ohromně propojený, byť samozřejmě třeba Čína se svobodnou komunikaci snaží razantně blokovat. Pokud bychom při srovnávání zůstali na úrovni střetu mezi takzvanými autoritářskými a demokratickými státy, pak by na něm mohlo něco být. Ovšem současný svět vypadá úplně jinak než ten, který po sobě nechala druhá světová válka.

Jak se současný konflikt vyvine a zda se bude v nějaké formě konzervovat, to nikdo nedokáže odhadnout. A je to opravdová válka: je intenzivní, stejně jako byl konflikt v Koreji, který byl první a pravděpodobně nejdůležitější bitvou té „původní“ studené války. Dokonce

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Afrika

Historie

Ruská válka na Ukrajině

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější