Dokázal vracet těžce závislé, zotročené lidi do života. O selhání něco věděl, svém vlastním
Seriál Česká inteligence 20. století: Byl synonymem boje proti alkoholismu v někdejším Československu. Ti, kterým pomohl zbavit se jejich návyku, ho vynášeli do nebes. Ti, kterým se to nepodařilo, ho proklínali a hovořili o něm jako o tyranovi, který v legendární protialkoholní klinice U Apolináře používá takřka drastické metody. Jaroslav Skála si přitom celý život vyčítal své „vlastní selhání“.
Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Český lékař, když se povede, získá ke své odbornosti ještě charisma; a pokud je k tomu i výřečný, nebo dokonce psavý, zadělává si na lásku i u lidí, kteří se s ním osobně v životě nepotkali. Tak lidé dodnes čtou třeba knihy psychiatra Vladimíra Vondráčka: ať už ty, ve kterých kdysi popularizoval svou vlastní odbornost (namátkou v knize Fantastické a magické z hlediska psychiatrie), nebo jeho třídílné memoáry.
Ať už v nich psal Vondráček o čemkoli, čtenář se vždy mohl kochat plody autorovy volně levitující mysli. Nenapodobitelným způsobem spojovala nespojitelné. Tím, jak mísila závažné s banálním a ukazovala, čím vším také může být život, stvořila z Vladimíra Vondráčka Bohumila Hrabala české literatury faktu šedesátých a sedmdesátých let.
Málokdo si tehdy mohl dovolit takový pábitelský svéráz jako
