Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mezi Skyllou inflace a Charybdou recese. Česká centrální banka zastavila růst úroků

Nový guvernér Aleš Michl a viceguvernérka Eva Zamrazilová při jmenování na Pražském hradě. Foto: ČTK
Nový guvernér Aleš Michl a viceguvernérka Eva Zamrazilová při jmenování na Pražském hradě. Foto: ČTK

Rada České národní banky v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na dosavadní úrovni sedmi procent. Centrální banka tak na svém měnověpolitickém jednání poprvé od poloviny loňského roku úroky nezvýšila. Právě hlasování za zachování stability sazeb ohlásil při svém jmenování nový guvernér Aleš Michl. Rada se svým rozhodnutím přichází ve chvíli, kdy se v globální ekonomice zvyšuje šance zpomalení či recese.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Podle guvernéra Michla pro zachování stávající úrovně hlasovalo pět členů Rady. Dva hlasovali pro zvýšení o jeden procentní bod. „Podle naší nové prognózy inflace v nejbližších měsících dále vzroste. Hlavně kvůli cenám plynu a elektřiny dosáhne až 20 procent,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl. V celoročním průměru centrální banka odhaduje inflaci kolem šestnácti procent.

„S ohledem na poslední data statistiků, která ukázala slábnoucí meziměsíční růst spotřebitelských cen, je ponechání základní úrokové sazby na stejné úrovni pro ekonomiku dobrou zprávou. Očekávám, že v nejbližších měsících začnou protiinflačně působit první zvýšení úrokové sazby z loňského roku,“ komentoval rozhodnutí partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Nastavením základních úrokových sazeb centrální banka ovlivňuje objem peněz v ekonomice – jde totiž o výši úroků pro operace mezi ní a soukromými finanční domy. Když jsou sazby nižší, banky spotřebitelům a firmám půjčují „levněji“ – to podporuje hospodářský růst, na druhé straně ale vede k většímu znehodnocování měny. Vysoké úrokové sazby pak ekonomiku brzdí, měna si ovšem více drží svoji hodnotu.

Nejde ovšem zdaleka o okamžitý proces, kdy stačí jen „přehodit výhybku“. Centrální bankéři sami upozorňují na to, že výše úrokových sazeb se v ekonomice projeví minimálně po roce.

S personální obměnou rady ČNB došlo k tomu, že se posunula od jestřábího k více holubičímu postoji. Tyto výrazy označují dva hlavní postoje k nastavení úrokových sazeb – jestřábi upřednostňují vyšší nastavení sazeb a holubice nižší.

V českém kontextu se tyto dva názorové proudy navíc odlišují v náhledu na to, nakolik je aktuální vysoká inflace ovlivněná vnějšími vlivy – holubice tvrdí, že jde zejména o vnější dovezené vlivy, které domácí měnovou politikou nelze moc ovlivnit. Jestřábi potom prohlašují, že domácí faktory inflace jako například napjatý pracovní trh stále trvají a ČNB by úrokové sazby měla nastavit vysoko. A právě jestřábí pozice po personální obměně rady tuzemské centrální banky oslabila.

Analytici bankovní skupiny Erste očekávají ve státech střední Evropy mimo eurozónu vrchol meziroční inflace ve třetím čtvrtletí letošního roku. Tlak na růst cen může uvolňovat rostoucí strach z globální recese i snížení reálných příjmů domácností. Obojí přispívá ke snížení poptávky po zboží a službách a tím i menšímu tlaku na ceny.

S vrcholem inflace analytici předpovídají i postupné ukončování růstu úrokových sazeb v regionu. Na rozdíl od většiny ostatních ovšem u České národní banky předpokládají, že by úroky mohly začít

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Inflace

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější