Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nad VILOU Štvanice se vznáší dlouhý stín německého expresionismu

Z představení ve VILE Štvanice. Foto: Michaela Škvrňáková
Z představení ve VILE Štvanice. Foto: Michaela Škvrňáková

Na Štvanici měla premiéru adaptace románu Berlín Alexanderplatz od Alfreda Döblina, jehož děj se odehrává na přelomu 20. a 30. let minulého století. Milovníci seriálu Babylon Berlin by mohli zbystřit; jsme totiž na velmi podobném území.

Štvanická VILA slouží třem divadelním souborům. Objevitelem polozapomenutého objektu a iniciátorem následné rekonstrukce byl před pěti lety Tygr v tísni, záhy se přidali „Geissleři“, tedy úplně přesně Geisslers Hofcomoedianten, a o něco později sem po proudu Vltavy sestoupilo Divadlo Letí, když VILU vyměnilo za své předchozí působiště ve studiu Švandova divadla.

Charakteristické pro poněkud nezvyklé divadelní spolupobývání je to, že zmíněné soubory mají jasně rozlišenou poetiku, a dokonce i svoje oblíbená historická období. „[…] mezi barokem, fin de siècle a současnými hrami jsou natolik velké bezpečnostní mezery, že si navzájem vůbec nelezeme do zelí,“ okomentoval to s jistou nadsázkou Kristián Kubák, šéf Tygra v tísni a vlastně i celé VILY.

Zmíněné stylové a „dobové“ vymezení hezky potvrzují poslední tři premiéry, které byly v letošní sezóně na Štvanici k vidění.

Zatímco si barokní Geissleři inscenací Tři ženy a zamilovaný lovec připomenuli třistapadesáté výročí narození sochaře Petra Brandla, Letí v souladu se svou proklamovanou „vášní pro nové hry“ nastudovalo zbrusu nový text zabývající se lobbingem a politickou korupcí v současné evropské politice (o Europe Connexions jsem v Deníku N psal přibližně před měsícem). A Tygr v tísni nyní přidal dramatizaci románu Berlín Alexanderplatz, jehož děj se odehrává na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století.

Jmenuji se Franc Biberkopf

Autory divadelní adaptace díla Alfreda Döblina jsou výše zmíněný režisér Kristián Kubák společně s dramaturgyní Marií Novákovou. Tahle dvojice úzce spolupracuje už od studií na DAMU, a tentokrát už dokonce ani nerozlišují role: přinejmenším podle programu se o dramaturgii i režírování rozdělili rovným dílem (mimochodem, ani to není v Česku tak docela obvyklé).

Döblinův expresionistický román, který s důvěrnou znalostí věci líčí poměry v berlínském polosvětě v dobách těsně před nástupem nacismu, se proslavil filmovou a později i televizní adaptací. Nováková s Kubákem se nicméně drží především původní literární předlohy. Nevrhají se přitom do žádných velkých experimentů: v první polovině se soustřeďují především na evokaci barvitého prostředí, po přestávce vystoupí do popředí ústřední figura propuštěného vězně France Biberkopfa a jeho životní osudy.

Úplně tradiční pojetí to však také není.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější