Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Národní muzeum ponořené do tmy, videomapping selhal po půl minutě. Havel tam byl hned dvakrát, brání se autoři kritice

Narodní muzeum překryté videomappingovou projekcí Svědek dějin. Foto: Xlab
Narodní muzeum překryté videomappingovou projekcí Svědek dějin. Foto: Xlab

Videomappingem na fasádě historické budovy Národního muzea vyvrcholily oslavy v předvečer stého výročí vzniku československého státu. Projekce se však už po prvních třiceti vteřinách nečekaně přerušila, řadě lidí v ní pak chyběl Václav Havel a otazníky se objevily i nad veřejnou zakázkou.

Historická budova Národního muzea se s velkou slávou otevřela po více než tříleté rekonstrukci a po sedmi letech od uzavření kvůli havarijnímu stavu. Zatímco slavnostního zahájení uvnitř budovy se účastnili představitelé české i slovenské vlády, venku se shromáždily tisíce lidí, aby si vychutnaly avizovaný videomapping. Ten měl být vrcholem oslav v předvečer jubilea československého státu a zároveň vrcholem slavnostního znovuotevření muzea.

Úderem osmé večerní začalo na budově odpočítávání a po celé fasádě se rozlily paprsky. Následovala světelná imploze a muzeum se zahalilo do tmy. Dav zpočátku jen tiše čekal. Pak se začal ozývat smích, veselé komentáře, reptání i nesouhlasný pískot.

Jak se ukázalo, za vše mohl výpadek zdroje energie. „Elektrocentrálu zajišťovala společnost Rental CZ. Zařízení bohužel selhalo v rozhodující moment. Naštěstí se ale podařilo věc rychle vyřešit. Velice se omlouvají,“ řekla Deníku N mluvčí Národního muzea Kristýna Kvapilová.

„Na zkouškách vše běželo bez problémů. Naštěstí se podařilo centrálu relativně rychle nahodit, stejně jako celý složitý projekční systém,“ uvedl Jindřich Trapl, ředitel společnosti Xlab, která za projekcí Svědek dějin stojí.

Po několika minutách se tak zrak diváků opět upnul k budově, kterou znovu osvítily velké číslice. Tentokrát projekce skončila až po téměř deseti minutách, tak jak podle plánu měla. Diváky provedla nejvýznamnějšími momenty československé a poté české historie. Nechyběli Masaryk, Gottwald, Kubišová, Horáková, Voskovec a Werich ani symbolické odkazy na historické události – standarta s hákovým křížem, krev padlých ve druhé světové válce, sovětská hvězda, tanky roku 1968…

Stalinův pomník přezdívaný Fronta na maso jako symbol 50. let. Foto: Xlab

Charta i Havel se stali obětí architektury

Ještě večer se na sociálních sítích objevily první kritické reakce k výběru historických momentů, které se společnost Xlab rozhodla v projekci ukázat.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výročí 100 let od vzniku Československa

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější