Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak v době globálních klimatických změn zůstat příčetný

Úzkosti z toho, jak bude za několik desetiletí Země vypadat, pociťuje Britt Wrayová už celá léta. Foto: Adobe Stock
Úzkosti z toho, jak bude za několik desetiletí Země vypadat, pociťuje Britt Wrayová už celá léta. Foto: Adobe Stock

Nová kniha popisuje, jak se vypořádat s pocitem úzkosti, smutku či strachu, který zažíváme při pohledu na umírající planetu. Vychází ze sociologických teorií i doporučení psychologů a přináší hned několik konkrétních rad, jak se k těmto emocím postavit. „Je to důležité pro každého, kdo cítí ekologickou úzkost, protože tahle krize bude součástí našich životů, dokud neumřeme,“ píše její autorka.

Nad strmými, stále ještě trochu zelenými svahy se vznáší chuchvalce kouře a vrtulník. Na zalesněné kopce dopadá z červeného vaku proud vody, požárníci se ji z výšky snaží rozprášit na doutnající stromy. Oproti okolí se vrtulník zdá až směšně drobný – téměř jako by to byla hračka z lega, která se náhodou dostala z dětského pokoje do reálného světa.

Záběr, který před několika dny zachytil v Českém Švýcarsku fotograf Deníku N Gabriel Kuchta, je znepokojivý – krásný a strašidelný zároveň. Barvy kontrastují s vybledlou, šedobéžovou oblohou, kompozici ocení i laik. Zároveň se při pohledu na fotografii nedá ubránit tísnivému, svíravému pocitu kdesi hluboko v hrudi: přesně takhle vypadá zkáza.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

O pocitech, které při pohledu na obrázky požárem ničeného Českého Švýcarska zažívá nejeden z nás, mluví aktivisté, psychologové či filozofové zabývající se životním prostředím už déle. Nazývají je něčím, co bychom mohli přeložit jako „psychoteratické stavy“ (anglicky „psychoterratic state“, kombinuje řecké slovo označující psychiku a Zemi) stavy, u kterých emočně reagujeme na dění ovlivňující stav naší planety.

Pojmy, které v tomto kontextu v posledních letech zaznívaly – environmentální úzkost, klimatický žal nebo antropocénní hrůza – mohly ještě nedávno mnohým připadat vzdálené či přehnané. Když však hoří místa, po kterých jsme se třeba sami procházeli, a v nose cítíme kouř z ohně vzdáleného desítky kilometrů, je jednoduché se najednou sama sebe ptát, jak takovou situaci emočně ustát.

Odpovědi nabízí nová kniha Britt Wrayové, vystudované bioložky, vědecké reportérky a autorky, která dlouhodobě zkoumá, jak ekologická krize ovlivňuje naše duševní zdraví. Hlavní otázka, na kterou se snaží najít odpověď, zní:

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Psychologie

Změna klimatu

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější