Slovenské volby zatím vyhrávají slova o toleranci a spravedlnosti. Za nimi ale bují cosi temného
Glosa Evy Mošpanové: Ze slovenské společnosti se vytrácí zábrany, které brání šíření konspirací, nenávisti nebo antisemitismu. A nahlodávají je často právě ti, kteří by je měli bránit.
Zhruba padesátiletý Jozef má maličkou směnárnu na česko-slovenských hranicích a starosti s dvěma věcmi. S tím, že obchod nejde tak, jako kdysi, a s americkým vlivem v Evropě. Krátce před prvním kolem prezidentských voleb proto má také zcela jasno v tom, koho bude volit – Mariana Kotlebu nebo Štefana Harabina. U Kotleby se mu líbí jeho názory, u Harabina to, že „má v hlavě“.
Když se ho zeptáte, zda mu nevadí třeba antisemitismus spojovaný s Marianem Kotlebou, odpoví bez okolků: „Vždyť oni za to všechno můžou. Američtí Židáci.“
Jozef je jedním z lidí, se kterými jsme si povídali o volbách při cestě Slovenskem za reportáží. Znepokojivé na tom, co říká, jsou dvě věci. Jednak obsah, jednak to, že takové myšlenky vůbec takto ochotně sděluje novináři.
A není jediný. Jak na svých facebookových stránkách poukázal slovenský novinář Tomáš Bella, letošní předvolební průzkumy byly velice přesné i u antisystémových kandidátů jako Marian Kotleba a Štefan Harabin. V praxi to znamená, že statistici narazili jen na velice málo „skrytých voličů“, tedy lidí, kteří se k volbě takových kandidátů nechtěli přiznat.
To je možná dobrá zpráva pro průzkumy, ale špatná pro
