Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Studie: romští uprchlíci nepřijíždějí pro dávky, ale prchají před válkou. Jsou ještě víc ohrožení chudobou než Ukrajinci

Asi čtyřicet matek s dětmi žije ve třech velkých vojenských stanech. Spí na holé zemi, k dispozici mají toalety, cisternu s pitnou vodou a kontejner na odpadky. Foto: Jana Ustohalová, Deník N
Asi čtyřicet matek s dětmi žije ve třech velkých vojenských stanech. Spí na holé zemi, k dispozici mají toalety, cisternu s pitnou vodou a kontejner na odpadky. Foto: Jana Ustohalová, Deník N

Data potvrzují, že ukrajinští Romové čelí podobně jako ti čeští sociálnímu vyloučení, diskriminaci a že s nimi úřady zacházejí jinak než s uprchlíky z majority. Unikátní průzkum o romských uprchlících v Česku zveřejnila agentura PAQ.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Deník N v posledních měsících v sérii reportáží systematicky popisoval podmínky, v jakých musejí žít především romské matky s dětmi v různých místech Česka. Jednotlivé zprávy z terénu teď empiricky potvrdil výzkum agentury PAQ.

Ačkoliv i uprchlíci z majority čelí chudobě a nejistotě a musí se vypořádat s obtížemi integrace do české společnosti, u romských rodin je situace výrazně horší. Ztěžuje ji především nevhodné bydlení ve stanových táborech, ubytovnách či zařízeních daleko od obcí a také v průměru nižší vzdělání dospělých členů domácností.

Zatímco podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mají uprchlíci z majority v průměru vyšší vzdělání než Češi (třetina jich vystudovala vysokou školu), u romských běženců je situace opačná.

Devadesát procent z nich má základní nebo nižší vzdělání. To znamená v podstatě funkční negramotnost, která jim velmi ztěžuje jednání na úřadech a institucích a omezuje jejich možnosti orientovat se v novém prostředí a bránit se diskriminaci.

„Existuje proto riziko, že domácnosti, i když jejich členové umí číst a psát, nebudou mít dostatečné dovednosti potřebné k vyřízení všech administrativních náležitostí a nebudou schopny získat informace o tom, jak využít všech možných služeb a pomoci v České republice. Proto potřebují vysokou míru podporu,“ konstatuje studie.

Totéž ze svých zkušeností z terénu popisuje i Patrik Priesol z neziskové organizace Romodrom, která se na sběru dat do studie podílela mezi svými klienty.

„Protože měli velkou institucionální negramotnost, nevěděli, o 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Migrace a uprchlíci

Romové v Česku

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější