Budeš vyhlazen i se svými gangstery, pohrozil Kim Čongun do Jižní Koreje

Korejský král Čongdžo neměl snadnou cestu na trůn. I když vzhledem k tomu, kdo byl jeho otec, by bylo spíš s podivem, kdyby tomu bylo naopak.

Smrt v rozpálené truhle na rýži

Čongdžo se narodil v roce 1752 jako druhorozený syn korunního prince Sadoa, který trpěl těžkou duševní chorobou a k tomu ještě velkou nepřízní svého otce, krále Jongdžoa (vládl v letech 1724 až 1776). Je to jeden z nejznámějších a také nejhrůznějších příběhů korejských dějin: Jongdžo Sadoa veřejně ponižoval a násilnický Sado, který by v sobě nosil dostatek temnoty i bez otcova chování, natož s ním, si frustraci a krutost vybíjel na nebohých dvořanech.

Těžko říct, jak moc se na Sadoově brutalitě podílely vnější okolnosti (včetně bojů mezi politickými frakcemi) a kolik z ní pramenilo z jeho nemocné psychiky. Jisté je, že princ v chodbách svého paláce rozdával rány, znásilňoval a zabíjel ve velkém. Klíčovým pramenem k tragickým událostem jsou přitom paměti Sadoovy hlavní manželky královny Hjekjong (1735–1816), která jednou zažila například i to, že manžel nakráčel do místnosti s uříznutou hlavou eunucha v rukách a nutil zhrozené přítomné dámy, aby si zakrvácenou hlavu řádně prohlédly.

Princ Sado se neúspěšně pokusil vzít život i sám sobě, ale nakonec zahynul z rozkazu svého otce. A jeho konec byl neméně děsivý než osud, který potkal četné princovy oběti.

Bylo horké léto roku 1762, když král Jongdžo korunnímu princi nařídil, aby vlezl do truhly na rýži, na šířku velké jen něco málo přes metr. Sado prosil o milost, ale marně: víko dřevěné krabice za jeho skrčeným tělem zaklaplo a ten den se už neotevřelo. Ani ten příští, ani ten další, dokud se princ z rozpálené truhly nepřestal ozývat. Sedmý den víko truhly