Pomoc lidem jsme naplánovali na správný čas. Děsím se ale, co může přijít po nás, říká Síkela
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v rámci českého předsednictví u ostatních zemí EU prosadil solidární plán na šetření plynem, který má sedmadvacítce pomoci překlenout letošní zimu i v případě zastavení dodávek z Ruska. Vedle toho se mu podařilo pro Česko získat alternativní cesty pro dodávku ropy i plynu ze zámoří. Bývalý bankéř ale spolu s celou Fialovou vládou čelí také sílící kritice opozice, že údajně zanedbává pomoc domácnostem, které se potýkají s drastickým růstem cen. Co na to Síkela říká?
Na co se v rozhovoru ptáme?
- Na koho se Česko může spolehnout, když nebude mít dost plynu?
- Kdy začne plyn zlevňovat?
- Dokáže země v topné sezoně uspořit 15 procent plynu, jak se na tom dohodly státy EU?
- Co budou plynové úspory znamenat pro domácnosti a firmy?
- Proč vláda dosud vyčkávala s větší pomocí lidem, kteří bojují s vysokou inflací a zdražováním energií?
Kdybyste se jednou ráno vzbudil a dostal zprávu, že do Česka přestal proudit plyn z Ruska i odjinud, co byste dělal?
Tohle by byla spíše nějaká noční můra. Otázka je, jestli je taková situace pravděpodobná. Kdyby k tomu ale přece jen došlo, úplně na začátku bych řešil, jak použijeme plyn, který máme bezprostředně k dispozici. To znamená, jak budeme využívat zásobníky.
Pak bych začal zjišťovat, jak dlouho může trvat situace, kdy žádný plyn nepřiteče. A následně bych začal obvolávat sousední spřátelené země. Zjišťoval bych, jestli jim také neteče plyn a jak nám mohou pomoci.
V Bruselu se vám podařilo dojednat celounijní plán plynových úspor, který samotné přerozdělení plynu neřeší. Kdyby ale došlo na situaci, že bychom potřebovali pomoci od jiného státu, na koho se můžeme spolehnout?
Když jsme v rámci EU jednali o koordinovaném snížení spotřeby plynu, které nám významně pomůže před zimou, veřejnost viděla až konečný výsledek. Vidět už ale nebyla ta neformální část, která se odehrávala celý týden předtím, než byla konečná dohoda na stole. Od zástupců různých zemí jsem během toho týdne, kdy jsme si volali nebo jednali osobně, cítil ohromnou ochotu pomáhat si navzájem.
Samozřejmě můžeme říci, že jde o politiky, kteří za určitou dobu nemusí být ve svých funkcích. Neumím si ale představit, že by nám jeden den nějaká země něco slíbila a pak začala tvrdit, že na své sliby zapomněla. Na jednáních unijních států zkrátka opakovaně padají ujištění o tom, že si chceme v případě nouze vzájemně pomáhat.
V situaci, kdy by bylo plynu málo, se na druhou stranu nedá vyloučit, že
