Pointa N: Apely na odpovědnost lidí nestačí, mluvte i o změně klimatu, pane premiére
Ranní zápach kouře, který byl cítit ve velké části Čech a probudil mnoho z nás, předznamenal jednu ze zásadních událostí dnešního dne – pokračující rozsáhlý požár u Hřenska. Zatímco se hasiči dál snaží zkrotit plameny, vyvstává otázka, co by nyní měli říkat politici.
Dnešní dění okomentoval Prokop Vodrážka.
Pomoct veřejné debatě i řešení situace
Podobně jako při loňském ničivém tornádu se i nyní řeší, do jaké míry jsou podobné katastrofy způsobeny změnou klimatu. Petr Koubský přináší jasnou odpověď na otázku, jestli globální klimatická krize souvisí s častějšími požáry. „Jednoznačně ano – bez ohledu na to, že oheň v Českosaském Švýcarsku nejspíš zapálil neopatrný výletník,“ popisuje ve svém textu.
Les totiž za normálních okolností zadržuje obrovské množství vláhy. Obvyklé lesní požáry proto většinou bývaly přirozeně lokalizované: blesk zapálil porost, vyhořela menší či větší plocha a oheň sám uhasl. To dnes není pravidlem, protože změna klimatu vysušuje půdu i lesy, a spontánní brzda požárů se tak vyřadila z činnosti.
Jak upozorňuje projekt Fakta o klimatu, délka období, kdy jsou kvůli počasí vhodné podmínky pro vznik požáru, se prodlužuje. A to právě v důsledku klimatické změny.
V Česku je debata o ní značně pokřivená. Ostatně vidět to bylo také před loňskými volbami, kdy se zjednodušila na téma elektromobilů a toho, jak jim politici zabrání. A to i přes to, že několik sociologických výzkumů ukázalo, že Češi považují klimatickou změnu za závažný problém. Většina lidí si také myslí, že ji způsobil přímý vliv člověka.
Když měli premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) brífink po návštěvě Hřenska, vyzdvihli práci hasičů, kterým slíbili přidat peníze. Předseda vlády pak apeloval na odpovědnější chování lidí v přírodě. Jenže tato výzva nestačí.
Přední čeští politici by se v takovýchto případech neměli bát přiznat, že s
