Kouřové signály z Hřenska ukazují, že změna světa definitivně dorazila i k nám
Souvisejí častější lesní požáry s globální klimatickou krizí? Jednoznačně ano – bez ohledu na to, že oheň v Českosaském Švýcarsku nejspíš zapálil neopatrný výletník.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Aktualizace 27. 7., 1.13: v době vydání tohoto článku, zhruba před deseti hodinami, platil níže uvedený údaj, že hoří 30 hektarů lesa. V tuto chvíli to je už 1000 ha neboli 10 km2, požár tedy už nepatří mezi „menší v evropském měřítku“. Ani toto číslo pravděpodobně není konečné.
Lesní požáry samy o sobě existují od té doby, kdy vznikly lesy, tedy od prvohor. Lesníci a ekologové často připomínají, že požár je součástí přirozeného životního cyklu lesa, a že je dokonce žádoucí, protože uvolní prostor pro nový porost na úkor odumírajícího starého. Jenže situaci – jako mnoho jiných ekologických rovnováh – již tisíce let mění svou činností člověk, když přetváří krajinu podle svých záměrů, představ a někdy omylů.
Lesní požáry jsou poslední dobou častější a ničivější než dříve, přičemž obě tyto jejich charakteristiky – jak počet požárů, tak velikost vypálené plochy – rostou v čase podobným způsobem jako průměrná globální teplota.
Evropa zatím nepatřila k výrazně postiženým oblastem – těmi jsou především severní Indie, Rusko a USA. Letošního roku je však vážná i situace v Evropě. Do poloviny července bylo na našem kontinentu zaznamenáno 1756 lesních požárů, přičemž průměr od roku 2006 do roku 2021 za stejné období je
