Kam nechtěl Masaryk, ale komunisté tam vystavovali masového vraha. Pohnutá historie Národního památníku na Vítkově
Seriál Přepište dějiny: Červencové díly podcastu Přepište dějiny po dvou procházkách novou historickou expozicí Národního muzea zamířily tento týden do Národního památníku na Vítkově. Tedy na místo, jehož význam se v minulosti hned několikrát přepisoval, až nakonec zůstal tak trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů Památníku se za desítky let vlastně rozplynul.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Dnes se masivní mramorová budova na Vítkově v Praze jmenuje Národní památník. Původní název ovšem zněl Památník osvobození, připomínat měl vybojování státu legiemi a domácím odbojem a zakladatelé do něj vkládali skutečně masivní ambice, o nichž dodnes svědčí velkolepá symbolika především v hlavních reprezentativních sálech – všudypřítomné znaky zemí Československa, Čech, Moravy, Slezska, Slovenska či Podkarpatské Rusi.
Původní idea byla, že se stane nejen místem pro slavnostní zasedání parlamentu, archivem s tisíci dokumentů a památek na legie, nejen místem pro hrob neznámého vojína od Zborova, ale vyloženě legionářskou nekropolí, kam budou ukládáni významní představitelé prvoválečných legií a zasloužilí budovatelé státu. A uprostřed toho všeho bude snít svůj věčný sen prezident Osvoboditel.
