Výlety N: Keltové, pivo, hrady i připomínky druhé světové války. Na vandru v belgických Ardenách
Touláte se s batohem a kytarou po českých lesích a rádi hledáte nejkrásnější místa na spaní pod širákem? My jsme se pokusili vyzkoušet si český fenomén vandrů v Belgii a našli jsme nejen stejně krásné hvězdné nebe, ale i hluboké lesy kolem meandrujících řek, stopy starých Keltů a bolavé vzpomínky na druhou světovou válku zařízlé do krajiny. Do srdce belgických Arden na vynikající pivo zve Markéta Boubínová.
Belgie má mnoho tváří. Není to jen Brusel s čurajícím chlapečkem, famózním Velkým náměstím a skvělými muzei a pro mnohé synonymum Evropské unie (tou jsme přitom my všichni, ale to sem teď nepatří) ani Antverpy či Bruggy s památkami na každém kroku, případně jen úzký pás pobřeží Severního moře se vzpomínkami na první i druhou světovou válku.
Ve valonské, tedy té frankofonní (a chudší) části Belgie leží pohoří Ardeny. Když jsem byla malá, četla jsem nějaký dobrodružný román, který se odehrával v „Ardenském hvozdu“. Tehdy jsem nabyla dojmu, že je to temný a obrovský les – a vlastně jsem nebyla daleko od pravdy. Obrovský les to je tedy určitě. Ardeny jsou zároveň prvním pohořím od pobřeží, takže na belgické placce jsou to – s velkou nadsázkou – skoro velehory.
Jejich „vrchol“ se sice tyčí do výšky pouhých 694 metrů nad mořem, Ardeny to nicméně hravě napraví rozlohou. Největší část je v Belgii, kus má ale i Francie a další Lucembursko. Rozhodně se nejedná jen o nějaké Brdy či Křivoklátské lesy (to „jen“ berte s nadsázkou, obě místa miluju), Ardeny zabírají pořádný kus země. Konkrétně je to přes 10 000 km². Pro srovnání – Krkonoše mají i s polskou částí 631 km².
Dosaďte si ještě desítky hradů, z nichž některé nejsou jen obrovské, ale navíc i starší nebo stejně staré jako nejstarší česká dochovaná budova. Pro zajímavost, je to rotunda na Budči postavená po roce 895 knížetem Spytihněvem. Taková rotunda by se do románských ardenských hradů ovšem vešla mnohokrát.
Pod středověkými hrady samozřejmě nesmí chybět voda a Ardeny mají krásné řeky. Meandrují mezi kopci, hloubí kaňony a nabízí nádherné výlety místním vodákům. My si je ale tentokrát necháme ujít a vyrazíme po svých – do rozsáhlých starých lesů, v létě krásně zelených, v zimě šedivě ponurých.
Belgická část Arden je tak velká, že nemůžeme mluvit jen o jedné bráně do ní; toto přízvisko si s oblibou dává několik měst a městeček. Mohl by to být třeba pevnostní Dinant na řece Máze, ve které se odráží barevné domy na pobřeží a pozdně gotický kostel se slavnou cibulovitou věží, to vše pod korunou pevnosti na mohutné skále nad městem. O stejnou poctu se hlásí i průmyslové Liége, které kdysi chtělo být hlavním městem EU (ještě že není, město žilo z metalurgie a hornictví, což na něm zanechalo bolavé stopy), které se navíc uchází o další poctu – v jeho okolí se možná narodil sám Karel Veliký. Koneckonců, část dynastie Karlovců odtud pocházela určitě, tak proč ne i budoucí císař.
My si ale pro začátek naší cesty vybereme
