Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Moře se otepluje, velryby chřadnou a oceánu chybí i jejich trus, říká jediná česká „velrybí“ vědkyně

Velryby jižní jsou kliďasové a pohodáři, říká Nevečeřalová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Velryby jižní jsou kliďasové a pohodáři, říká Nevečeřalová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Také velryby jsou svědkové i oběti globálních změn klimatu. Oceán se otepluje a tato mohutná a elegantní zvířata se stahují do míst, kde pro ně není dostatečně výživná potrava. „Jsou hubenější, samice nejsou schopné zabřeznout nebo donosit mládě,“ říká Petra Nevečeřalová, jediná česká vědkyně, která se věnuje výzkumu velryb. Po několika desetiletích, kdy velrybí populace po zákazu průmyslového lovu nabíraly na síle, opět slábnou.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jak důležité je pro život v oceánu velrybí hovno.
  • Proč je velryba jižní nepotopitelná a že kvůli tomu málem vymřela.
  • Jaký zážitek je pozorovat velrybí páření.
  • Proč je u velryb sporné otcovství a kolik váží jedno varle.
  • Jaká dřina je vychovat mládě a kdy jedno dostalo na zadek.
  • Jak moc velrybám ubližuje oteplování oceánu.

Na jaký mýtus o velrybách nejčastěji narážíte?

Třeba na to, že vystřikují vodu…

Viz ikonické obrázky velrybích fontánek? Copak to není voda?

Někdy je to i trochu vody, kterou zvedne velryba při výdechu pod hladinou, ale velryby rozhodně nevystřikují vodu ze svých útrob, z nozder. Kdyby v sobě měly vodu, utopily by se, stejně jako my.

Ta „fontánka“ je jen obyčejný výdech. Za teplých dní ji neuvidíte, jen když je chladno. Tak jako nám jde „pára“ od úst, když kondenzuje vydechovaný vzduch, stejně to funguje i u velryb.

Ale zajímavé je, že každý druh velryby má trochu jiný tvar toho výdechu. Když je chladno, je možné ho podle toho identifikovat.

„I v našich projektech jsme prokázali pokles přírůstků. Běžně mají samice mládě jednou za tři roky, v posledních deseti patnácti letech už jen jednou za pět let. A velryby jsou hubenější.“ Foto: Petra Nevečeřalová

Vy se specializujete na velryby jižní, o nich bude v našem povídání řeč. Jak dlouho vydrží pod hladinou?

Dvacet minut je pro ně maximum. Nemají ani větší kapacitu plic v poměru k tělu než my, ale mají neuvěřitelně efektivní mechanismus výměny plynů v těle. Na druhou stranu je dost energie stojí vůbec se potopit. Jsou tak tučné, že se moc hluboko nedostanou, na rozdíl třeba od vorvaňů, kteří se umí potopit hodně hluboko.

Velryby jižní tráví většinu času na hladině, kde zůstávají, i když zemřou. A to se jim taky stalo osudným a byly díky tomu hodně lovené už před používáním harpunového děla. Velryba jižní měla jako jedna z mála velryb velký problém už před průmyslovým lovem velryb, který pak zdecimoval většinu populací.

Stopy sovětských velrybářů…

Jak to?

V angličtině se velrybám jižním říká „right whale“, ta „pravá velryba“. Mají několik vlastností, které je předurčovaly k lovu. Jsou nejtučnější ze všech velryb. Jejich tuk se používal v kuchyni, ale hlavně jako svítidlo do lamp. Kostice pak do deštníků nebo do korzetů.

Velryba jižní plave pomalu, není agresivní a hlavně: po usmrcení

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Příroda

Rozhovory

Kontext N, Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější