Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Globální oteplování pro nás začátečníky. Jak funguje změna klimatu a proč kolem ní není všechno jisté

Jedním z nejničivějších důsledků změny klimatu je sucho. Akutně hrozí i u nás. Foto: Dikaseva, Unsplash
Jedním z nejničivějších důsledků změny klimatu je sucho. Akutně hrozí i u nás. Foto: Dikaseva, Unsplash

Shoda v tom, co se s klimatem děje, je mezi vědci téměř naprostá. Proč se to děje, v tom je shoda jen trochu slabší. Co s tím, v tom se neshodne téměř nikdo.

Změna klimatu je širší pojem než globální oteplování. Netýká se jen změny teploty, ale také dalších faktorů, jež ovlivňují klima – vzestupu mořské hladiny, extrémních projevů počasí (hurikány, výkyvy teplot), změn mořských proudů, sucha a podobně.

Globální oteplování lze vcelku jednoznačně měřit a převést na jedno číslo, na jednu časovou řadu. Se změnou klimatu to je složitější.

Konvenční příběh o změně klimatu zní zhruba takto: zemská atmosféra je velmi složitý systém. Cyklicky ji ohřívá Slunce (den a noc, roční období) a vyměňuje si teplo s planetou – kontinenty a oceány. Slunce září v široké oblasti elektromagnetického spektra od hodně krátkých vlno­vých délek (jež by nás zabily, kdyby je nepohlcovala právě atmosféra) a ultrafialové záření přes viditelné světlo po infračervenou složku spektra. Ta je totéž co teplo.

Skleník

Ohřátá Země vyzařuje teplo zpět, také ve formě infračerveného záření. Kdybychom neměli atmosféru, anebo měli jen tak slabou, jako je například na Marsu, přišla by planeta o většinu tepla. Ale ani naše atmosféra by nás neochránila před zmrznutím, kdyby neobsahovala tzv. skleníkové plyny. Říká se jim tak proto, že fungují stejně jako stěny skleníku: propouštějí

Klimatická krize

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější