Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zákaz brček pomůže spíš škarpám než klimatu. „Budeme muset udělat o několik řádů víc,“ říká ekolog

Zákaz se týká třeba nápojových míchátek, brček nebo plastových příborů a talířků. Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE
Zákaz se týká třeba nápojových míchátek, brček nebo plastových příborů a talířků. Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE

Poslanci schválili zákaz jednorázových plastových příborů, talířů nebo třeba brček. „Nemyslím si, že by jednorázové obaly byly tím, co rozhodne o řešení globálních změn klimatu. Budeme muset udělat o několik řádů větší a propracovanější opatření, abychom snížili naši závislost na fosilních palivech,“ vysvětluje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jaké plasty a proč nový zákon zakazuje.
  • Čemu konec plastových brček nebo kelímků prospěje a co přesně ovlivní.
  • Co Češi neumí recyklovat.
  • A jak čelit globálním klimatickým změnám i energetické krizi.

Konec plastových víček, kelímků nebo vidliček. Při pohledu ven z okna na tu výheň se však člověk neubrání otázce, zda to v boji s globální klimatickou změnou není tak trochu málo.

Schválený zákon neřeší a neměl řešit emise skleníkových plynů anebo, dejme tomu, adaptaci měst na měnící se klima. Norma dokonce ani neřeší naše nakládání s odpadem celkově. Jde po jednom konkrétním problému, kterému čelíme – znečištění způsobenému vyhazováním jednorázových odpadků na ulicích, v parcích nebo lesích.

Kolik takového odpadu asi ročně vyprodukujeme?

V přepočtu na jednoho pozemšťana spotřebujeme každý rok asi 10 000 kilogramů nejrůznějších surovin od plastů, kovů, dřeva přes fosilní paliva až po stavební materiály. Z toho jenom malá část jsou plasty a jenom asi

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Změna klimatu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější