Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

V roce 1968 nabídl Dubčekovi spolupráci ve jménu katolických muklů. Věřil, že církev musí být užitečná nejen věřícím, ale všem

Seriál Česká inteligence 20. století: Křesťané, kteří se jako on rozhodovali pro studium teologie na konci první republiky, nemohli tušit, že nastupují přímo do plamenů. Dokonce odstupňovaných do více gradujících etap. Také Oto Mádr (1917–2011) od začátku chápal, že dříve strukturovaná společnost se transformuje v dav; znal však zároveň lidi, kteří tomu chtěli čelit. Jako mladý uvěřil v celkem tři způsoby, jak prožít neomšelý život, ve kterém nebude hrozit samota ani neužitečnost: křesťanství, esperanto a skauting.

Skautská lesní škola ho coby rovera (označení věkové kategorie skautského hnutí určené dospívajícím, pozn. edit.) vycvičila k vedení týmu a zvládání krizových situací. Nejvíc ale věřil ve studium bohosloví. Žádnou velkou oporu v něm ze začátku neměl. Protože byl chatrného zdraví, ani jeho učitelé nevěřili, že profesi faráře fyzicky zvládne.

V roce 1942 byl přesto vysvěcen; válku přečkal na venkovských farách a po ní, když pochopil, že to s teologií myslí vážně, se odjel dovzdělat na Gregoriánskou univerzitu do Říma. Tam zažil první větší deziluzi – Vatikán se mu zdál autoritativnější a dogmatičtější, než očekával. „Pius XII., poslední velký papež staré tradice, nebyl tvůrčí duch jako jeho nástupce,“ napsal o mnoho let později.

Mínil tím Jana XXIII., který nastoupil v roce 1958 a místo dosavadního neplodného antikomunismu vnutil církvi ekumenický kurz spočívající ve snaze navázat komunikaci i s těmi, kdo se dosud tvářili jako nejzavilejší nepřátelé.

Když se v roce 1949 vracel z Vatikánu domů, komunisté tu už

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence 20. století

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější