Pointa N: Jak souvisí Putinova válka s klimatickou změnou a co s tím můžeme dělat
Teploty se na některých místech v Česku vyšplhaly na 36 stupňů, v noci neklesly pod 22. V takových vedrech si možná poněkud hůř představujeme zimu a nedostatek tepla, Evropská komise to ale dělá za nás. Členské státy čeká horká debata o šetření plynem a solidaritě se sousedy. Ruský plyn nebude a my se musíme připravit.
Hlavní události dne vybrala a okomentovala Markéta Boubínová.
Vedra, klima a válka
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ píše Vladislav Vančura ve svém nesmrtelném románu Rozmarné léto. Jeden z protagonistů, majitel poněkud zpustlých říčních lázní na břehu Olše Antonín Důra, si tak stěžuje na nestálé počasí a častý déšť.
Román vyšel téměř před sto lety, v roce 1926. Co my bychom teď za takové poprchávání dali! I způsob našeho léta je nešťastný, bohužel mnohem víc, než páně Důrova. Ve Španělsku a Portugalsku si extrémní vedra vyžádala už přes tisíc životů, v Británii naměřili rekordních 40 stupňů, ve Francii si evakuaci kvůli požárům vyzkoušel dokonce i ředitel vydavatelství Deníku N, což popsal v barvité reportáži.
České sociální sítě se hemží návody, jak se vyhnout extrémním teplotám uvnitř (zatáhněte si přes den alespoň závěsy a zavřete okna, radí moje kolegyně Adéla Karásková Skoupá), lékaři doporučují, jak se připravit na vedra budoucnosti a jak čelit těm stávajícím (snižujte počet klimatizovaných hodin, trénujte své tělo, pijte hlavně vodu, sprchujte se vlažnou, nikoliv studenou vodou), a klimatologové opět bijí na poplach.
Jen velká vedra, bleskové povodně či neštěstí způsobená táním ledovců totiž řadu z nás upozorní, že toto vše je následkem oteplování planety – a za to může především člověk a jeho civilizace. Vedra pominou a někteří zase nad klimatickou změnou mávnou rukou. Co je nějaký vzdálený rok 2050, když tu jsou válka na Ukrajině, inflace a energetická krize.
Jenomže ono to všechno souvisí. Válku totiž