Lékařka o teple: Neustále puštěná klimatizace je cesta do pekla, nepomůže studená sprcha ani pivo
Tento týden výrazně stoupnou teploty. Na některých místech se podle předpovědí budou blížit 40 stupňům Celsia.
Všeobecná lékařka pro dospělé Jana Bendová v rozhovoru vysvětluje:
- jak se chovat ve vysokých teplotách,
- jak pečovat o děti a seniory,
- kdy během tepla sportovat,
- ale také to, jak dodržovat pitný režim a jak se na teplo adaptovat.
Některé stránky o počasí předpovídají na druhou polovinu července teploty blížící se 40 stupňům Celsia. Jak na takové teploty reaguje naše tělo?
Tělo má vyvinuté úžasné mechanismy, aby se přizpůsobilo změnám. Jmenuje se to termoregulace, tedy mechanismus, kdy se tělo snaží udržet rovnováhu mezi vnějším a vnitřním prostředím. Tento mechanismus jsme potřebovali ve vývoji, abychom přežili až do dnešních dnů, a potřebujeme jej i nyní. Ale i tento mechanismus má své limity. Při běžných teplotách do 30 stupňů Celsia si s tím tělo poradí snadno. Čím vyšší jsou teploty, tím hůře se termoregulace udržuje. Někteří se na chlad či teplo umí adaptovat lépe, někdo může mít tyto mechanismy oslabené – věkem nebo i chronickou chorobou.
Je zde globální oteplování – a chceme-li přežít, musíme se věnovat výzkumu, co dělat, abychom teplo přežili. Je několik možností. Jsou příklady lidí, kteří se přestěhovali z chladnějších do žhavějších oblastí a adaptovali se, tělo si zvyklo. Je známo, že hůře snášíme vedra, když nastoupí v květnu nebo červnu, než když jsou v srpnu. Tehdy je vnímáme normálněji a tělo je již více zvyklé. Vědci dnes prezentují, že lidské tělo má hranice, přes které nelze jít. Ale je možné, že se přijde na to, jak tyto hranice posunout. Dělal se například výzkum na zdravých lidech, kteří sportovali.
Jak to vypadalo?
Někteří sportovali při normální teplotě, někteří v horku. Šlo o intenzivní sportování během šesti dnů. Zjistilo se, že již těchto šest dní tréninku v horkém prostředí přineslo změny v organismu, které vedly k lepšímu zvládání veder. Došlo ke změnám na buněčné úrovni, když se měřily takzvané proteiny horkého šoku. Množství těchto proteinů v buňkách se zvýšilo a lidem to umožnilo lépe zvládat vedro. A také se v jejich těle zvýšil objem plazmy. Toho využívají i sportovci při sportovní přípravě. Vyšší objem plazmy umožňuje lepší odvádění tepla.
Kdyby si lidé tedy chtěli přivyknout na teplo, měli by v teplejších dnech sportovat a trávit čas venku, aby si tělo zvyklo?
Ne. Byly to laboratorní podmínky, lidé byli pod přísným dohledem. Přístroj jim měřil vnitřní teplotu. Experiment se dal kdykoli zastavit, kdyby ohrožoval jejich život. V běžných podmínkách to doporučit nemůžu.
Asi není řešení, že se budeme zavírat doma a v kancelářích s klimatizací a ven budeme vycházet jen tehdy, když teplota klesne pod 35 stupňů. jelikož takových období bude stále méně. Jak si tedy na teplo zvyknout?
Je důležité, aby si lidé uvědomili, že být neustále v klimatizovaném prostoru je cesta do pekla, neboť v podstatě nezapínají adaptační mechanismy. Je dobré určit si například limity, kolik hodin budu mít doma zapnutou klimatizaci, a jak dlouho si budu přivykat na teplo. Čekají nás i další roky veder a klimatizace se nedá používat tak intenzivně, neboť i to má zdravotní rizika. Na vedra lze připravit i psychicky. Lidé, kteří se psychicky připravili na to, že bude horko, ho potom lépe zvládají.
Některé stránky o počasí předpovídají teploty nad 40 stupňů Celsia. Je to reálné? Kolik hodin by lidé měli strávit v klimatizovaném prostoru?
Závisí to na několika faktorech. Když
