Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dvě stě let od narození Gregora Johanna Mendela: moravský venkovan, který změnil svět

Mendel jako první popsal, jak dědičnost funguje. Předběhl svou dobu o desítky let. Stačil jen hrách, prvotřídní hlava a neskutečná trpělivost. Kresba: Petr Polák, Denik N
Mendel jako první popsal, jak dědičnost funguje. Předběhl svou dobu o desítky let. Stačil jen hrách, prvotřídní hlava a neskutečná trpělivost. Kresba: Petr Polák, Denik N

Kdo vlastně byl Gregor Johann Mendel? Geniální vědec, objevitel zásadního přírodního zákona, který až příliš předběhl svou dobu – nebo amatér, který měl víc štěstí než rozumu? Mučedník vědy, nebo šťastný a úspěšný člověk? Dvousté výročí jeho narození je příležitostí pokusit se o odpověď.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Jestliže jako měřítko významu vědce přijmeme vliv a dopad jeho práce, pak není pochyb: Johann Mendel, syn drobného sedláka z Hynčic, známý pod řeholním jménem Gregor, byl a je největším vědcem, který se dosud narodil a působil v českých zemích. Jeho pečlivá mnohaletá práce s křížením hrachu, kterou publikoval roku 1866, je základním stavebním kamenem genetiky. Od Mendelových objevů, jež byly postupně potvrzeny a rozvinuty, vede nepřerušená cesta k analýze struktury DNA, dešifrovaní genomu člověka, k metodě CRISPR či k mRNA vakcínám – a to jsme pořád teprve na začátku.

Mendelovské otazníky

Tahle učebnicová formulace má několik zádrhelů. Začněme tím nejméně významným, ale politicky nejcitlivějším: přivlastňujeme si my Češi Mendela právem? Pocházel ze vsi, která se dnes jmenuje Hynčice, ale za jeho života byste se na ni doptali jen jako na Heizendorf. Oblast Moravského Kravařska, kde Hynčice leží, byla až do konce druhé světové války skoro čistě německojazyčná. Odsun ji bezmála vylidnil. České pojetí národa, rozlišování naše/cizí, je tradičně založené na jazyku, ne na zemi. Němce z českých zemí za své krajany nepokládáme – ledaže se proslaví tak jako Mendel. Smíme si z historie ponechávat jen to, co se nám hodí? (Abychom to ale nepřehnali se sebemrskačstvím: tahle tendence je celosvětová.) I proto se v domácích pojednáních o Mendelovi až obsesivně řešívá otázka, zda (a jak dobře) uměl česky. (Určitě uměl, vyučoval v obou jazycích.)

Byl Mendel skutečným

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější