Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak hluboké je poškození značky STAN? Couvající hnutí druhé volby hledá cestu z problémů

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan (vpravo) a jeho předchůdce Petr Gazdík. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan (vpravo) a jeho předchůdce Petr Gazdík. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Analýza: Starostové a nezávislí se během necelého roku dostali z pozice politické komety do role ostřelovaného hnutí. Na mimořádném volebním sněmu budou hledat nové tváře do zdecimovaného vedení i cestu z krize. Oslabení v podzimních volbách je prakticky jisté, STAN už nyní hraje o příští sněmovní volby a svou budoucnost.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když se před zhruba devíti měsíci sečetly hlasy ve sněmovních volbách, mezi hlavní vítěze patřilo bezpochyby hnutí STAN. Z pouhých šesti mandátů díky kroužkovací smršti skočilo na 33 poslaneckých křesel a zůstalo jen o jedno křeslo za ODS.

O Starostech a nezávislých se začínalo mluvit jako o vycházející hvězdě české politiky, což dokládaly i povolební průzkumy a zisk čtyř zajímavých vládních pozic.

Uprostřed letošního léta je ovšem všechno jinak. STAN se stal oblíbeným terčem opozice, která o něm mluví jako o organizovaném zločinu, vedení hnutí je prakticky rozložené, zakladatelé a výrazné tváře se museli stáhnout z některých pozic. Petr Gazdík ukončil vládní angažmá, Stanislav Polčák má pozastavené členství.

Všechny tyto (a některé další) šrámy budou Starostové probírat na narychlo svolaném sněmu. Na něm budou kromě volby nového vedení řešit základní věc: jak z těchto problémů ven?

„Naše hnutí nemělo teď nejlepší období,“ konstatuje předseda Vít Rakušan na videu, které ve čtvrtek zveřejnil na Twitteru. „Potýkali jsme se s problémy – asi největšími od vzniku vůbec. Ale my ty problémy řešíme. My to nepromlčíme. A i proto máme 23. července sněm,“ dodal.

Jeho očekávané znovuzvolení a příchod nových tváří do vedení totiž hnutí STAN rozhodně nezaručí opětovný návrat přinejmenším desítek tisíc voličů, kteří podle sociologických dat za hnutím zklamaně práskli dveřmi.

Jedou ze základních charakteristik Starostů a nezávislých je, že jsou dlouhodobě považováni za stranu druhé volby. Tedy že jsou přijatelní pro velké množství voličů. To má svá pozitiva (potenciálně vás může volit hodně lidí) i negativa (nemáte tolik věrných příznivců, kteří vám hodí hlas vždy). Při nynější sestupné trajektorii STAN může být tento faktor klíčový.

Starostům se zhruba před krajskými volbami 2020 podařil nebývalý kousek. Vyskočili ze společnosti pětiprocentních stran a hnutí (TOP 09, KDU-ČSL a tehdy i komunistů a ČSSD) na zhruba dvojnásobek této podpory. Dokázali se tak výrazně etablovat. S tím se podle dat Kantar CZ navíc prakticky zdvojnásobil i podíl přesvědčených voličů.

„V posledních měsících ale vidíme přesně obrácený trend než před těmi dvěma lety – klesající preference a zároveň slábnoucí jádro. V podstatě se STAN vrací před rok 2020,“ popisuje analytik Kantar CZ Pavel Ranocha.

Volební propad?

Propad Starostů navíc bude s velkou mírou pravděpodobnosti mnohem výraznější, než

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější