Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nám už není pomoci, ale vy to můžete zpomalit, říká prezident budoucí Atlantidy

Atoly státu Kiribati jsou vzhledem k velmi malé nadmořské výšce ohroženy zvyšující se hladinou moře. Foto: Anoteho archa
Atoly státu Kiribati jsou vzhledem k velmi malé nadmořské výšce ohroženy zvyšující se hladinou moře. Foto: Anoteho archa

Kanadský režisér Matthieu Rytz zachytil ve svém posledním dokumentu snahu kiribatského prezidenta Anote Tonga zachránit svůj lid dřív, než hladina Tichého oceánu pohltí jeho zemi. Svědectví o osudu národa, na který tíživě dopadají klimatické změny, představil českému publiku ve filmu Anoteho archa.

Anote Tong se bok po boku s Barackem Obamou usmívají na kamery novinářů. Barack Obama zářivě a sebevědomě, Anote Tong mírně. Ví, že jeho zemi už nic nezachrání před zvyšující se hladinou Tichého oceánu. Na pařížskou konferenci OSN o změně klimatu přijel, aby pokračoval ve své misi. S trpkou věcností vysvětlovat, jak a proč jeho stát mizí. Přesto, že tomu nezabrání, cítí povinnost varovat druhé.

V tu samou dobu se loučí Sermary se svým manželem Atem a dětmi. Odjíždí na 4700 kilometrů vzdálený ostrov. Využila novozélandské nabídky k přemístění. Dřív než přijde další hurikán, který jí vezme střechu nad hlavou. Dřív než oceán znovu vyplaví její dům. Dřív než zaplaví zdroje pitné vody a zemi, kde se narodila.

Prezident Kiribati Anote Tong (vlevo) s prezidentem USA Barackem Obamou, prezidentem Marshallových ostrovů Christopherem Loaekem a premiérem Papuy Nové Guiney Peterem O’Neilem během zasedání pařížské konference OSN o změně klimatu. Zdroj: Facebook Anote Tonga

Deprese a šílené nápady

Rozpouštějící se ledovce a zvyšující se teplota moře ročně zvýší hladinu oceánů o půl centimetru až centimetr. Zdá se to jako nepatrný posun, ale pro ostrovní státy, které jsou položené jen půl metru až metr nad hladinou moře, je to zásadní problém. Během deseti až dvaceti let hrozí, že budou úplně zaplaveny.

„Je těžké být realistický. Nikdo si nechce přiznat, že tu naše rodná země nebude. Vědci ale předpovídají, že se v tomto století zvedne hladina moře až o jeden metr. To znamená, že skoro celé naše území zanikne,“ říká prezident Kiribati Tong v dokumentárním filmu Anoteho archa.

Když si prezident ostrovního státu v Tichém oceánu uvědomil, co čeká jeho zemi, byl v depresi. „Dlouho jsem si myslel, že se nedá nic dělat. Byl jsem naštvaný. Ať jsem říkal cokoliv, nikdo neposlouchal. Nikdo nic nedělal. Pak jsem se ale přes hluboký pocit marnosti přenesl,“ popisuje Tong, jak začala jeho cesta po světových klimatických fórech.

Anote Tong byl jedním z iniciátorů klíčové konference OSN o změně klimatu v Paříži, ze které vzešla celosvětově závazná dohoda. Jejím cílem je omezit globální oteplování do roku 2100 ve srovnání s předindustriální érou o 2 °C a pokusit se, aby to bylo jen o 1,5 °C. I díky rétorickým schopnostem Anote Tonga se do dohody přidal dovětek o snaze udržet hranici na 1,5 °C.

Zatímco jezdil po světě a upozorňoval na problémy klimatické změny, přemýšlel, jak zajistit budoucnost obyvatel Kiribati. Jak sám říká, dostal šílený nápad. „Posloucháme o plánech na postavení hotelů ve vesmíru. Tak proč bychom nemohli žít na plovoucím ostrově?“ uvažoval Tong. Cena za takovou stavbu byla ale příliš vysoká.

Škody, které napáchal hurikán na Kiribati. Foto: Anoteho archa

Pro necelých 120 tisíc obyvatel Kiribati jsou stejně nedosažitelné i různé hráze, které nechává okolo svého pobřeží stavět například Nizozemí. To ročně investuje obrovské částky do stavby, a hlavně údržby poldrů, které zemi obklopují. Hladina moře se ale dál zvyšuje a hrozba záplav dál existuje. Tong musel najít jinou cestu.

Kiribati zatím dál čelilo rozmarům přírody. Vybrané laguny Kiribaťané ohradili pytli s pískem, které měly zabránit náhlým přílivům vody z okolních lagun. Oceán je ale pravidelně překonával a voda se dostávala do domů, obchodů i veřejných budov. „Byl to těžký den. Evakuovali jsme nemocnici, vody bylo všude po kolena. Lidé panikařili,“ popisuje Anote situaci po několikáté jarní povodni.

Nezbývalo než si přiznat pravdu a začít jednat o přesunu obyvatel na jiné místo. To ale znamená nejen opustit tropický ráj a posvátnou zemi, ale i zpřetrhat kulturní kontinuitu a naučit se žít v jiném světě. „Tyhle bílé čáry na silnici jsou přechod pro chodce, aby tě nesrazilo auto,“ vysvětluje Sermary její sestra civilizační výdobytek na novozélandském letišti. Přesto, že nechala za sebou rodinu i rodiště, snaží se k novému životu přistupovat s humorem a melancholickou nadějí.

Nové životy

Anote Tongovi se podařilo s novozélandskou vládou vyjednat, že stát každý rok přijme 75 obyvatel Kiribati, kterým nabídne azyl a pracovní místa. Právě Sermary je jedna z prvních, kteří tuto nabídku přijali. O půl roku později se k ní připojuje zbytek rodiny.

Dalším prezidentským krokem k přesunu bylo odkoupení části území státu Fidži. „Není to něco, co bychom chtěli udělat, ale něco, co udělat musíme,“ říká Tong v dokumentu.

Prezident Kiribati v Paříži, kde byla v roce 2015 podepsaná dohoda o snižování dopadů klimatických změn. Foto: Anoteho archa

Ostrovy státu Kiribati už nezachrání ani deklarace přijatá na jednání států OSN v Paříži. Anote Tong přesto svou misi považuje za úspěšnou. Alespoň v rámci možností. „To, co se stane nám, je dané a zbytek světa nás bude následovat,“ odpovídá na otázku, proč je pro něj mezinárodní závazek důležitý.

Změna klimatu

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější