Kdyby při nevěře šlo jen o sex, nebylo by to přece vůbec zajímavé, říká párový terapeut
„Při nevěře platí, že když si dnes představujeme, co bychom udělali, většinou reagujeme úplně jinak, když na to přijde,“ říká párový terapeut Pavel Rataj.
Podle statistik se s nevěrou ve vztahu setkává téměř polovina párů. K nevěrám dochází nejčastěji v létě, kdy je také většina z nich odhalena. Párový terapeut Pavel Rataj mluví o tom, jak a proč k nevěře ve vztahu dochází, kolik zmatku, bolesti a nejistoty přináší oběma partnerům a co se s ní dá dělat.
V rozhovoru také odpovídá na otázky:
- Jak nevěru prožívají ti, kteří podvádějí, a ti, kteří jsou podváděni.
- Proč máme tendenci zlehčovat nevěru druhých a vyprávět o ní vtipy.
- Kdy má vztah po odhalení nevěry naději na budoucnost.
- Co nám nevěra říká o našem vztahu a o nás samých.
V posledních týdnech jste na sociálních sítích vedl poměrně intenzivní „kampaň“ o tématu nevěry a také jste s Honzou Vojtkem připravili online kurz. Proč právě nevěra?
Protože téměř denně vidím, že nevěra je jedna z největších rozsekávaček lidské psychiky a partnerských vztahů. Tématu nevěry se intenzivně věnuji od roku 2016, kdy jsem dorazil na sexuologickou konferenci, abych provokoval psychiatry, sexuology a také mnoho individuálních terapeutů, jak je možné, že se nevěra stále tolik bagatelizuje a zlehčuje, například mnoha vtipy, které se o ní vyprávějí, i když ve skutečnosti jde o nesmírně silné citové zranění.
Každý má trochu jinou míru odolnosti, ale tohle je obrovská zkouška psychiky. Je těžké se s tím vyrovnat a může to trvat měsíce nebo roky. Nevěra je pro nás ztráta bezpečí, hodnoty, exkluzivity, při níž člověk získává pocity zrady, ponížení a pulzující nedůvěry. Je to bolest, kterou nelze zastavit, a energie, která nás neustále vrací ke vzpomínkám a dál nám ubližuje.
Proč jste cítil potřebu konfrontovat své kolegy na konferenci?
„Stará škola“ psychologů, psychiatrů a sexuologů odvedla v 60.–80. letech minulého století velký kus práce, ale tehdy lidé neměli takovou úroveň individualizovaného vědomého prožívání a sebepoznání, jako máme dnes. Lidé si k terapeutům chodili pro rady a oni jim je poskytovali, protože to považovali za pomoc.
I dnes k nám lidé stále přicházejí a chtějí vědět, co mají dělat. Nechtějí zažívat bolest. Rádi by slyšeli: „Kašlete na něj, myslete teď na sebe, jděte si za svým štěstím.“ Nebo naopak: „Zůstaňte, bude to dobré.“ Jenže to je z dnešního psychoterapeutického pohledu velmi neprofesionální, protože
Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace
kerray@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.
Můžete také .