Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kdyby při nevěře šlo jen o sex, nebylo by to přece vůbec zajímavé, říká párový terapeut

Párový terapeut Pavel Rataj. Foto: archiv P. R.
Párový terapeut Pavel Rataj. Foto: archiv P. R.

„Při nevěře platí, že když si dnes představujeme, co bychom udělali, většinou reagujeme úplně jinak, když na to přijde,“ říká párový terapeut Pavel Rataj.

Podle statistik se s nevěrou ve vztahu setkává téměř polovina párů. K nevěrám dochází nejčastěji v létě, kdy je také většina z nich odhalena. Párový terapeut Pavel Rataj mluví o tom, jak a proč k nevěře ve vztahu dochází, kolik zmatku, bolesti a nejistoty přináší oběma partnerům a co se s ní dá dělat.

V rozhovoru také odpovídá na otázky:

  • Jak nevěru prožívají ti, kteří podvádějí, a ti, kteří jsou podváděni.
  • Proč máme tendenci zlehčovat nevěru druhých a vyprávět o ní vtipy.
  • Kdy má vztah po odhalení nevěry naději na budoucnost.
  • Co nám nevěra říká o našem vztahu a o nás samých.

V posledních týdnech jste na sociálních sítích vedl poměrně intenzivní „kampaň“ o tématu nevěry a také jste s Honzou Vojtkem připravili online kurz. Proč právě nevěra?

Protože téměř denně vidím, že nevěra je jedna z největších rozsekávaček lidské psychiky a partnerských vztahů. Tématu nevěry se intenzivně věnuji od roku 2016, kdy jsem dorazil na sexuologickou konferenci, abych provokoval psychiatry, sexuology a také mnoho individuálních terapeutů, jak je možné, že se nevěra stále tolik bagatelizuje a zlehčuje, například mnoha vtipy, které se o ní vyprávějí, i když ve skutečnosti jde o nesmírně silné citové zranění.

Každý má trochu jinou míru odolnosti, ale tohle je obrovská zkouška psychiky. Je těžké se s tím vyrovnat a může to trvat měsíce nebo roky. Nevěra je pro nás ztráta bezpečí, hodnoty, exkluzivity, při níž člověk získává pocity zrady, ponížení a pulzující nedůvěry. Je to bolest, kterou nelze zastavit, a energie, která nás neustále vrací ke vzpomínkám a dál nám ubližuje.

Proč jste cítil potřebu konfrontovat své kolegy na konferenci?

„Stará škola“ psychologů, psychiatrů a sexuologů odvedla v 60.–80. letech minulého století velký kus práce, ale tehdy lidé neměli takovou úroveň individualizovaného vědomého prožívání a sebepoznání, jako máme dnes. Lidé si k terapeutům chodili pro rady a oni jim je poskytovali, protože to považovali za pomoc.

I dnes k nám lidé stále přicházejí a chtějí vědět, co mají dělat. Nechtějí zažívat bolest. Rádi by slyšeli: „Kašlete na něj, myslete teď na sebe, jděte si za svým štěstím.“ Nebo naopak: „Zůstaňte, bude to dobré.“ Jenže to je z dnešního psychoterapeutického pohledu velmi neprofesionální, protože

Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace

kerray@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.

Můžete také .

Rozhovory

Rodina, vztahy a zdraví

V tomto okamžiku nejčtenější