„Dům v republice, stodola v Říši“: jak Češi a Němci v Krkonoších žili v Rozpůleném domě
Nenápadný, ale velký a – v kontextu české literatury rozhodně – výjimečný příběh vypráví Alice Horáčková v novém obsáhlém románu Rozpůlený dům.
„Jak to jen říkal její otec? Že všechny rodiny tady jsou jako horské stromy. Trvá to roky, než o pár centimetrů povyrostou, mají tenké kmeny a husté letokruhy, přečkají vánice a krupobití, nezlomí se ve vichřici, neohnou se větrem, všechno vydrží, ne jako ty přivandrovalci z nížin.“
Ve svém druhém románu (po životopisu beatnické básnířky Vladimiry Čerepkové, zpovědích sourozenců slavných 7× ve vedlejší úloze a románovém debutu Neotevřené dopisy) se Alice Horáčková vydala po stopách osudů vlastní rodiny.
Fotografie z rodinného archivu ostatně knihu Rozpůlený dům doplňují a autorka se inspirovala i rodinnou historií, v níž figurují praděda nacista, jeho bratr arizátor židovské fabriky a syn pošťák, tedy postavy, které se objeví i v jejím novém románu.
Rozpůlený dům by ale byl poloviční bez fabulace, kterou Horáčková historické zdroje a výpovědi pamětníků obalila. Vypráví tu spletitý příběh dvou příbuzensky propojených rodin, které vzešly z krkonošské vesnice Benecko a prožily tu turbulentní období od let před první světovou válkou přes éru první republiky, protektorátu, druhé světové války po poválečný odsun Němců.
Rodina je česko-německá, na to ostatně odkazuje i titul knihy. I proto se jí dějinné události zvláště dotýkají a v průběhu dramatického 20. století často zažívá těžké časy.
Lyžníci, tkalci, skláři, spiritisté
Počátky románu se odehrávají ve zdánlivě idylických starých časech, kdy se po krkonošských hřebenech prohání
