Spojenců, kteří ratifikovali vstup Finska a Švédska do NATO, přibývá. Nebude se na nás čekat, ujišťují Češi
Ze třiceti souhlasů potřebných ke členství Finska a Švédska v NATO získaly Helsinky a Stockholm bleskově prvních pět. V další řadě zemí už se ratifikační proces rozběhl, v Česku zatím ne. Premiér Petr Fiala o minulém víkendu uvedl, že Česká republika připojí své ano na podzim. Mluvčí vlády ujišťuje, že na českém vyjádření vstup obou zemí váznout nebude.
Proces přijímání zemí do NATO je relativně složitý. Před několika dny jste si patrně všimli, že se spojenci včetně lavírujícího Turecka shodli na pozvání obou skandinávských zemí do západní aliance. A teď se musí shodnout (zdánlivě) znovu.
Jedna věc totiž je shoda na samotném pozvání nových členů – to je to, co se stalo. Následovaly podle očekávání rychlé přístupové rozhovory, kde obě země detailně popsaly svou připravenost. Velvyslanci členských zemí pak podepsali přístupové protokoly – a teď se řeší jejich ratifikace v souladu s pravidly každé členské země. Je třeba souhlas všech, nikoho nejde přehlasovat.
Je to zřejmě krok, který může trvat nejdéle, protože až bude hotový, zbývá už jen formalita – finální pozvání generálním tajemníkem a jeho přijetí oběma zeměmi.
Obě skandinávské země budou pro NATO značnou posilou. Veřejné mínění v nich se na stranu vstupu přiklonilo po ruské agresi proti Ukrajině. Pět zemí – Norsko, Dánsko, Kanada, Island a Estonsko – jejich vstup ihned ratifikovalo, uvedla finská televize Yle.
„Estonsko je mezi prvními, kteří stvrdili, co se domluvilo. A udělali jsme to bleskovou rychlostí. Spoléhám, že to půjde rychle u všech spojenců,“ tweetovala estonská premiérka Kaja Kallasová.
Ratifikace funguje u různých států různě. Například v USA je zapotřebí dvoutřetinová většina v Senátu, britský parlament zase ani formální hlasování nemá. V Česku je nutný souhlas
