Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Brát unijní podporu jádra a plynu za vítězství Česka je chybné. Nejspíš z toho nic mít nebudeme, míní analytik

Zařazení jádra mezi zelené investice Česku podle analytika Tomáše Jungwirtha zásadně nepomůže. Foto: Petr Pavlíček, IAEA
Zařazení jádra mezi zelené investice Česku podle analytika Tomáše Jungwirtha zásadně nepomůže. Foto: Petr Pavlíček, IAEA

Koncem června se členské státy EU dohodly na omezení prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Tuto středu pak europoslanci schválili takzvanou zelenou taxonomii, která počítá s dočasným zařazením jádra a zemního plynu mezi udržitelné zdroje energie. Podle opozice se vláda Petra Fialy při jednáních o obou klíčových regulacích chovala pasivně. „V rámci předsednictví ale má být naším cílem snaha o dosažení kompromisu, ne prosazování partikulárních zájmů, i kdyby měly být naše,“ upozorňuje Tomáš Jungwirth, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který se zaměřuje na evropskou klimatickou politiku.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Jaký vliv mohli mít premiér Petr Fiala a české předsednictví na rozhodnutí europarlamentu o podpoře jádra a plynu?
  • Co pro Česko reálně znamená zařazení plynu a jádra mezi zelené investice?
  • Jednali pirátští europoslanci proti českým zájmům, když zelenou taxonomii nepodpořili, jak tvrdí opozice i část příznivců vlády?
  • Selhal český kabinet při jednání o regulaci spalovacích motorů?

Proti zařazení jádra a plynu mezi zelené investice se v předchozích měsících vymezovalo mnoho evropských politiků i některé členské státy jako třeba Rakousko. Na první pohled se tak zdálo, že výsledek hlasování celého parlamentu bude nejistý. Nakonec ale poslanci tuto regulaci podpořili. Do jaké míry na to mohl mít vliv projev premiéra Petra Fialy (ODS), který je před hlasováním vybídl, aby pro podporu jádra a plynu zvedli ruku? Předseda vlády se poté chlubil, že jde o vítězství české diplomacie.

Dalo se spíše čekat, že odpůrci zahrnutí jádra a plynu to budou mít v europarlamentu složité. Výsledná podpora taxonomie sice nebyla jednoznačná, ale odpůrcům pořád chybělo nějakých 30 hlasů, aby si prosadili svou.

Je spekulativní, do jaké míry mohl mít ranní projev premiéra Fialy vliv na následné hlasování. V rámci jednotlivých politických frakcí nebyl v této věci konsenzus, na druhou stranu se ale dá předpokládat, že poslanci už byli rozhodnutí, jak se k taxonomii postaví. Premiérův proslov mohl mít vliv na rozhodnutí jednotlivců, pochybuju ale, že by ovlivnil celkový výsledek.

Zvláště opoziční ANO vládní postup v prosazování klíčových pravidel na unijní úrovni kritizuje. Andrej Babiš například na Facebooku sdílel tweet europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který se rozhořčoval nad tím, že den před hlasováním o taxonomii v parlamentu nevystoupil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) ani žádný další zástupce české vlády. Je běžné, aby za agendu klíčovou pro daný stát předem u evropských poslanců lobbovali jeho představitelé?

Premiér poměrně silně deklaroval českou pozici před samotným hlasováním. Aby ale Mikuláš Bek nebo další ministři chodili do výborů parlamentu a lobbovali tam za národní pozice, nepovažuji za standardní postup.

Premiér i opozice schválení taxonomie vykládají v tom smyslu, že Česku umožní dále rozvíjet jadernou energetiku a tím zemi zajistit energetickou bezpečnost. Co by znamenalo, kdyby europoslanci návrh zamítli? Například Fialův poradce Tomáš Pojar v červnovém rozhovoru s Deníkem N řekl, že kdyby taxonomie padla pod stůl, Česko by mohlo odstoupit od dodržování Pařížské klimatické dohody.

Na tom je vidět, kolik je kolem tohoto tématu emocí. Možná je to dané tím, že se dá taxonomie vykládat ze dvou perspektiv. Ty se vzájemně vylučují, na každé je přitom kus pravdy.

Jeden pohled říká, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Automobily

Ceny energií

České předsednictví v EU

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější