Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Radní: Do pražských škol bude jezdit čím dál víc Středočechů, některé by mohly být jen pro místní

"Jak se Praha propojuje se Středočeským krajem, bude ještě více lidí jezdit do hlavního města za prací nebo za studiem a gymnázia se budou stále zaplňovat," odhaduje pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Foto: ČTK
„Jak se Praha propojuje se Středočeským krajem, bude ještě více lidí jezdit do hlavního města za prací nebo za studiem a gymnázia se budou stále zaplňovat,“ odhaduje pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Foto: ČTK

Praha je zřizovatelem zhruba 150 středních škol. Letos se kvůli silné populační vlně ukázalo, že především na gymnáziích chybí stovky míst. „Celkově kapacity středních škol stačily. Problém je, že na některé obory, hlavně nematuritní, děti vůbec nechtějí chodit,“ říká v rozhovoru radní pro školství Vít Šimral (Piráti). V příštích letech budou školy čelit podobnému náporu. Jak město situaci řeší a co plánuje změnit?

Co se v rozhovoru mimo jiné dočtete:

  • O kolik míst Praha letos navýšila kapacitu středních škol.
  • Kolik dětí studuje na gymnáziích a proč je o ně největší zájem.
  • Kdy opadne současná silná populační vlna dětí a zda poté bude víc míst na pražských středních školách.
  • Proč zastupitelé navrhují zavést pro některé střední školy spádovost tak, aby na nich mohli studovat jen Pražané.

Na konci školního roku přijalo pražské zastupitelstvo usnesení, v němž zaúkolovalo radní, aby kvůli nedostatku míst na středních školách zpracovali analýzu vývoje zájmu žáků o tyto školy. Hotová má být až začátkem příštího roku. O těchto silných ročnících se přitom ví už minimálně patnáct let, kdy se začaly plnit školky. Proč se analýza dělá až teď?

Analýzy infrastrukturních potřeb na území hlavního města Prahy aktualizujeme každé dva roky. O demografické situaci víme. Za poslední čtyři roky jsme jen počet míst na gymnáziích navýšili o více než pět set. Hlavně tím, že jsme přidávali třídy a uvolnili jsme maximální počty dětí ve třídách až na 34.

Těch pět set míst navíc částečně pokrývá demografický skok, který je za letošek přibližně tisíc míst. Podobně to bude i v příštích letech.

Proč se tedy o nedostatku míst na středních školách začalo víc mluvit až letos?

Vznikl nový mediální diskurz o problému, který tady je už déle. Letošek není zvláštní, jde o pomalý nájezd demografické vlny, která bude kulminovat za nějakých šest let.

Mezitím se ale zkvalitní dopravní dostupnost Středočeského kraje, takže za šest let to neskončí. Středočeši budou díky neustále se posilujícím kapacitám železnic daleko více jezdit do pražských škol. Pokud nedojde k nějaké radikální změně typu zavedení spádovosti středních škol v Praze.

Co se letos objevilo v novinách, je důsledkem několika parametrů. Jedním z nich, a nikoliv nepodstatným, je to, že děti některých novinářů jsou teď v 9. třídě a pokusily se dostat na prestižní gymnázia, což jim nevyšlo.

Takže za to, že v Praze nejsou místa na středních školách, mohou novináři, protože o problému píšou?

Je to podobné, jako když se před časem objevily tlaky na navyšování počtu míst na víceletých gymnáziích, což už není současná politika státu ani kraje. To bylo často také kvůli tomu, že nějaký novinář měl dítě v páté nebo v sedmé třídě.

Určitě to nebudeme svádět jen na ně, je dobře, že se to v novinách objevilo. Bavíme se o celospolečenském diskurzu, kam máme posílat naše děti. V Praze máme dost kapacit na středních školách, i pro Středočechy, ale je velký nesoulad mezi tím, co

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější