Částečný součet: viry bydlí na mikroplastech, červi se plastem živí, savci dýchají konečníkem
Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomene bakterii viditelnou pouhým okem, seznámí vás s červy požírajícími polystyren a upozorní na viry, které přežívají v prostředí díky mikroplastům.
Dotkneme se také geoinženýrských snů lidstva – jestliže terraforming Marsu je stále ještě příliš daleko, proč to napřed nevyzkoušet na Zemi? – a naznačím vám, že se vědecká rubrika eNka mění a rozrůstá. Napřed ale obvyklá sbírka maličkostí a kuriozit.
Stručně o věcech, o nichž stačí stručně
- Kde v Evropě vám na návštěvě nabídnou jídlo a kde ne. Plus historické zdůvodnění. (Zajímavé.)
- Nejen covid. V samotné Praze zabije horko kolem 90 lidí ročně, dvakrát více než před deseti lety. (A bude hůř.)
- Zajímavá otázka: kolik z literárních děl minulosti (včetně poměrně nedávné – Shakespeare apod.) se do moderní doby nedochovalo a tím pádem jsme je nikdy nemohli poznat? (Dokonce i antickou kulturní historii obvykle vnímáme jako celek, ne jako soubor náhodně zachovaných zlomků a útržků, přestože je dobře známo, že ničím jiným není. U modernějších památek si takovou otázku vůbec neklademe.)
- Krásně lesklí brouci straší ptáky.
- Jak vypadá nová linka londýnského metra – Elizabeth Line.
- Tým z katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK vymyslel efektivnější způsob výroby katalyzátoru pro elektrolýzu vody. Je to užitečný krok ke zlevnění vodíkových technologií.
- Obnovitelné zdroje energie mohou mít překvapivou podobu: v Japonsku testují turbínu poháněnou proudy v hlubokém moři.
- Viry dovedou výrazně prodloužit svou dobu přežití ve volném prostředí tím, že se přichytí na mikroplasty. (Což je tedy radost. Mikroplastů přibývá a tady máme zatím nejkonkrétnější důkaz jejich škodlivosti. Dosud se dalo docela dobře spolehnout, že virus mimo tělo hostitele zpravidla poměrně brzy zanikne. Tento objev posouvá rovnováhu. Uvidíme, co se z toho ještě vyklube.)
- Dá se vaše vyhlídka na dožití odhadnout z toho, jak dlouho vydržíte stát na jedné noze? (Sporné.)
- Podle nové teorie souvisí vznik života na Zemi se zformováním železoniklového jádra planety, a tím jejího magnetického pole. (Sporné, velmi zajímavé.)
- Co když jsou planety volně poletující vesmírem – mimo hvězdné soustavy – kosmickými loděmi vyspělých civilizací? (Viz též následující odstavec za mezititulkem. Zde ovšem máme aspoň víceméně jistotu, že takové planety existují. Co na nich je, to je už úplně jiná otázka: podle našich současných představ jen kámen, led a teplota kousek nad absolutní nulou.)
Stručně o věcech, které by si zasloužily víc
Španělský doktorand spočítal pravděpodobnost, že by Země zaútočila na jinou planetu, kdyby mohla. Vyšla mu