Srbský dokument Ještě jedno jaro se vrací k poslední evropské epidemii pravých neštovic, která vypukla v roce 1972 v Jugoslávii. Film poskládaný kompletně z archivních záběrů rekonstruuje dramatické dění několika měsíců poté, co do Bělehradu pravé neštovice zavlekl jugoslávský poutník do Mekky, který je chytil na bagdádském tržišti.
Film, v němž se vyskytují i drastické záběry nakažených Jugoslávců, podrobně popisuje cestu zákeřného viru od pacienta nula napříč Jugoslávií, – jen pacient nula nakazil 38 lidí. Následovalo dnešním divákům nepříjemně povědomé kolečko karantén, izolací a očkování, v Jugoslávii bylo během rekordního času naočkováno neuvěřitelných 18 milionů obyvatel a jen díky tomu se podařilo epidemii dostat pod kontrolu. A i díky tomu v roce 1980 byly pravé neštovice prohlášeny celosvětově za vymýcené.
Druhým dnešním snímkem v soutěži Proxima bude polské drama Pošetilí od režiséra ceněných Spojených států lásky Tomasze Wasilewskiho. Příběh matky, která svůj vztah s mladším mužem rozloží tím, že si domů přivede dospělého nemohoucího syna, o kterého musí dnem i nocí pečovat, je poněkud nepříjemným festivalovým snímkem s řadou ne zcela přehledných dějových zvratů. Nelze mu ale upřít působivost, ač to rozhodně není zrovna příjemný divácký zážitek.
Silná mateřská postava byla hrdinkou také českého zástupce v Proximě, v sobotu uvedeného snímku A pak přišla láska od Šimona Holého. Ten sleduje matku v podání Pavly Tomicové, která s dcerou Sárou vyráží na ezoterický pobyt s výkladem karet, kde sebelítostivá žena na pokraji nervového zhroucení hodlá najít sílu do dalšího žití.
Intimní snímek s improvizovanými dialogy (pod scénářem jsou krom Holého podepsány i všechny čtyři herečky) stojí zejména na výjimečném hereckém výkonu Pavly Tomicové a autentickém vykreslení rozbitého vztahu mezi matkou a dcerou, které k sobě jen váhavě hledají cestu.
Všechny tři snímky budou ještě na festivalu uvedeny, film A pak přišla láska míří i do kin, kde bude promítán od 1. prosince.
