Hit Instagramu, propadák při sklizni. Proč krásná barevná pole nikdy neporazí řepku
Fialová svazenka, karmínově kvetoucí jetel, bílá pohanka nebo vlčí mák. Jakmile se někde v krajině objeví, přitahují pozornost veřejnosti a objektivy fotoaparátů. Netradičně barevné snímky pak na sociálních sítích často provází komentář, že „tohle by se mělo pěstovat místo té řepky“. Vysvětlujeme, proč se to v současném systému nemůže nikdy podařit.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Z dálky na horizontu připomíná levandulová pole z Provence, zblízka je její vůně tak omamná, že se sem stahují včely ze širokého okolí. Navíc zlepšuje půdu, ve které roste. Svazenka vratičolistá přitahuje pozornost laiků tak, že to někdy vypadá, jako by zemědělské plodiny měly novou superstar. Jenže v reálu nic není vzdálenější pravdě.
„Jak svazenka, tak červený jetel inkarnát jsou krásné a v podstatě velmi nenáročné na pěstování, téměř se nemusí hnojit. Ale jsou absolutně nevýdělečné, zisk nula,“ poukazuje na smutnou realitu pěstitelka z farmy na Vysočině. Redakce její jméno zná, ona sama si ho ale zveřejnit nepřála.
„My svazenku sejeme na malou část našich polí proto, že nám záleží na té půdě, kterou obděláváme. A co z ní vezmeme, jí chceme mnohonásobně vrátit. A to svazenka umí, když ji zaoráme jako zelené hnojení. Ale to všechno děláme dobrovolně, motivace ze strany státu není v praxi žádná,“ říká farmářka.
Řepkově žlutá česká pole jsou dortem, který je třeba naporcovat
Když chtějí mít pole fialové a prospět tak půdě, okolní přírodě, motýlům a včelám, kupují semena svazenky za 160 korun za kilo, přičemž na hektar je potřeba zhruba deset kilogramů. A výkupní ceny?
