Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dopady sankcí: Ladu „zabijáka“ si lidé musí dodělat doma a mohou zajet jen do Běloruska

Lada Granta. Foto: Ilya Plekhanov, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Lada Granta. Foto: Ilya Plekhanov, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Výroba aut se prakticky zastavila. Ani „protikrizovou“ Ladu lidé nedostanou celou. Zpomalil i mobilní internet. Na opravy telefonů se nově používají použité díly. Přinášíme týdenní přehled o dopadech ekonomických sankcí v Rusku, jak o nich píší tamní média.

Vývoz čínského zboží do Ruska podle výzkumu amerického think tanku Peterson Institute for International Economics prudce poklesl. A to i přesto, že čínské úřady se nepřipojily k západním sankcím vůči Moskvě. Dovoz především ropy a plynu z Ruska do Číny přitom podle amerických expertů naopak vzrostl na rekordní úroveň.

Podle výzkumu, který citoval server Moskovskij komsomolec, je pokles exportu z Číny do Ruské federace způsoben neochotou čínských firem podléhat sekundárním sankcím ze strany Západu, jež by jim omezily přístup na západní trhy a k technologiím.

Čínský export se od začátku války na Ukrajině oproti druhé polovině roku 2021 snížil o 38 %, což je v souladu s průměrem zemí, které sankce neoznámily. Podle Moscow Times dodávky z Německa klesly o 70 %, z Japonska o 76 %, z Jižní Koreje o 74 %. Senátor Andrej Klišas, šéf výboru Rady federace pro ústavní legislativu a budování státu, na Telegramu napsal, že program náhrady dovozu zcela selhal. Úspěch podle něj existuje pouze ve vychloubačných zprávách, uvedl server trud.ru.

Gazpromu se v květnu propadly dodávky do zahraničí o 30 % a přebytky plynu si vynutily snížení produkce o 14,5 %. Do poloviny června byly podle vlastních statistik Gazpromu poklesy ještě vyšší: export se snížil až o 43 % a výroba až o 25 %, napsal server Mediavektor.

Evropské sankce měly podle serveru The Insider významný dopad na rychlost mobilního internetu mezi Rusy. Odchod dodavatelů zařízení donutil ruské operátory demontovat demontovat část zařízení z osad s malým počtem účastníků. Oznámil to Igor Jaščuk, projektový manažer výstavby telekomunikační sítě.

Jak zjistil Kommersant, servisní střediska začínají kvůli nedostatku náhradních dílů používat pro opravy smartphonů, notebooků a další elektroniky komponenty z nových i použitých zařízení.

Podle serveru 66.ru ruské letecké společnosti v prvním čtvrtletí roku 2022 vykázaly kumulativní provozní ztrátu ve výši 61,1 miliardy rublů. „Takový výsledek v prvním čtvrtletí je nejhorší za posledních osm let,“ konstatoval Vladimir Tasun, prezident Asociace provozovatelů letecké dopravy.

Výrobce aut AvtoVAZ podle serveru Overclockers.ru kvůli sankcím nemůže vybavit nová auta některými důležitými komponenty. Zejména „protikrizová“ Lada Granta 2022 zůstane bez ruského systému ERA-GLONASS, který umí po nehodě přivolat pomoc, jednotky ABS a airbagů. Kvůli tomu dostal vůz přezdívku „zabiják“. Prodejci Lady budou při nákupu požadovat podpis dvou dokumentů. První říká, že systém ERA-GLONASS si bude muset majitel pořídit sám a na vlastní náklady. Druhým kupující zcela souhlasí s tím, že s touto verzí Lady nebude moci cestovat mimo Ruskou federaci. Výjimkou je Bělorusko, kde také pro případ možných sankcí snížili minimální ekologické a bezpečnostní standardy.

Podle agentury TASS se výroba osobních automobilů v Ruské federaci v květnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížila o 96,7 %.

Ruský statistický úřad zaznamenal nejsilnější propad reálných mezd Rusů za posledních sedm let. Reálné, tedy očištěné o tempo růstu cen, platy Rusů v dubnu klesly o 7,2 %, uvedl Rosstat. Pokles reálných mezd byl druhý největší za 22 let, kdy se statistiky vedou. Výrazněji Rusové zchudli jen v roce 2015 po anexi Krymu, po níž následovala první vlna sankcí a devalvace rublu, připomíná server server Moscow Times.

Podle serveru Moskovskij komsomolec uspěli zaměstnanci závodu na výrobu kompresorů Ural ve sporu s podnikem o dlouhodobé nevyplácení mezd. Dluh vůči zaměstnancům přesáhl dvacet milionů rublů. Podle E1 dělníci vstoupili do stávky a požadovali zaplacení všech dluhů. Někteří uvedli, že nemají peníze ani na to, aby se dostali do práce. Generální ředitel závodu Denis Tasakov místním novinářům řekl, že nespokojenost svých podřízených nechápe. Agentura Euro-Asian News cituje jeho slova, že „není tajemstvím, v jakém stavu se země nyní nachází“. Ředitel si stěžoval, že mnoho podniků, se kterými závod spolupracoval, bylo sankcionováno, nemohlo platit za dodávku zboží a dříve provedené platby byly „zaseknuté“.

Problémy s výplatou mezd mají ale i sankcemi zasažené těžební podniky v Chakasku. Některé podle dostupných informací pozastavily těžbu, část pracovníků byla převedena na částečný úvazek se sníženou mzdou. „Kritická situace v průmyslu přijde za dva měsíce, až podniky začnou propouštět pracovníky, což zvýší sociální napětí,“ píše se ve zprávě, kterou cituje Rosbalt. V Chakasku je devět uhelných těžařských podniků, které zaměstnávají pět tisíc lidí, dalších 12,5 tisíce je zaměstnáno v příbuzných odvětvích hospodářství.

Denní přehledy aktuálních informací, výběr nejzajímavějších článků nebo celé články z vybraných témat. Aby vám během léta nic důležitého neuteklo, využijte možnosti odebírat newslettery Deníku N přímo do vašeho e-mailu. Odběr si jednoduše nastavíte ve vašem uživatelském účtu.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Válka na Ukrajině

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější