Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tělesné tresty do 21. století nepatří, říká nová vládní zmocněnkyně. Chce prosadit dětského ombudsmana

Ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva je Klára Šimáčková Laurenčíková od 11. června. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva je Klára Šimáčková Laurenčíková od 11. června. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Česko by se nemělo bát přijmout Istanbulskou úmluvu, která se staví proti násilí na ženách a domácímu násilí. A děti by si zasloužily, kdyby společnost přijala zákaz fyzického trestání. Myslí si to Klára Šimáčková Laurenčíková, která téměř před dvěma měsíci nastoupila do funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva. V rozhovoru pro Deník N popisuje své priority i pohled na události v zahraničí.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Co vnímá jako největší ohrožení lidských práv v Česku.
  • Proč považuje Hnutí pro život za velmi nebezpečné.
  • Jak se jí zatím spolupracuje s vládou, která je v řadě otázek konzervativní.
  • Jaké věci je podle ní potřeba říkat nahlas.
  • Jaké vidí mezery v péči o lidi prchající před válkou z Ukrajiny.

Nejvyšší soud v USA zrušil právo na potrat dané padesát let starým verdiktem. Rozhodnutí teď bude na jednotlivých státech a podle odhadů přijdou o přístup k interrupci miliony žen. Jaká byla vaše první reakce, když jste se o tom dozvěděla?

Právo na potrat považuju za základní lidské právo. V tomto případě sice nedošlo k jeho zrušení, ale k deklaraci, že právo podstoupit interrupci neplyne z americké ústavy a je na jednotlivých státech federace, aby si problematiku upravily samy.

Rozvolňování stávající legislativy a pravidel přesto vnímám jako nebezpečný impulz. Právo na potrat má být právem ženy, která si volí, co se svým tělem a dalším osudem udělá, co ve svých dalších úkolech zvládne, nebo nezvládne unést.

Může podle vás podobné ohrožení práv nastat i v Česku?

Zatím neeviduji žádný relevantní politický subjekt nebo stranu, které by zpřísnění přístupu k potratům aktivně prosazovaly. Situace v USA jednoznačně ukazuje na fakt, že základní lidská práva nejsou automaticky zaručená a může docházet k jejich omezování. Je důležité být neustále ve střehu a bránit demokratické hodnoty a principy a lidská práva jako taková.

Vnímáte třeba i lobbistické skupiny jako Hnutí pro život jako určité ohrožení?

Konkrétně toto hnutí vnímám jako velmi nebezpečné z hlediska toho, jakou rétoriku prosazuje a jak v některých naprosto zásadních tématech nepřipouští diskusi. Nezdá se, že v tématech, která definují právo na sebeurčení, nakládání s vlastním tělem a životem, by toto hnutí vnímalo lidskoprávní kontext dostatečně seriózně.

Naší prioritou musí být silná občanská společnost, která se může důstojně a systematicky podílet na veřejném dění a být partnerem veřejným institucím. Vytváříme tím preventivní val podobným hnutím a iniciativám, které zpochybňují některé naprosto zásadní lidskoprávní principy a které se leckdy i velmi zákulisně netransparentně snaží ovlivňovat myšlení a jednání politiků.

Čím funkčnější, silnější a stabilnější bude občanská společnost, tím menší prostor budou mít extremistické názorové proudy a skupiny, které hlásají jednu jedinou pravdu, jež má právo na život, a jednu jedinou cestu, jaký život smí ostatní žít a jak se definovat.

Klára Šimáčková Laurenčíková

  • Od letošního 11. května působí ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva, v letech 2009 až 2010 byla náměstkyní ministra školství, rovněž vedla oddělení sociálně-právní ochrany dětí na ministerstvu práce a sociálních věcí.
  • Je spoluzakladatelkou České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
  • Donedávna působila také jako ombudsmanka na FAMU, ve všech svých oficiálních funkcích a pozicích ale k poslednímu červnu končí, ponechá si pouze čestnou koordinační roli na ministerstvu zdravotnictví, kde pracovala na částečný úvazek na reformě systému péče o duševní zdraví. Její specializací jsou právě potřeby různých znevýhodněných nebo ohrožených dětí.
  • Ve funkci by chtěla alespoň každý druhý týden jezdit do terénu. „Nejsem součástí úřednické struktury. Vnímám se spíš jako další partner do vládního týmu, který může lidskoprávní témata zvedat s větším akcentem, může ukazovat, co v rámci vládních politik má lidskoprávní pozadí, souvislosti, a dávat návrhy změn v tématech, která jsou třeba meziresortní, mezioborová,“ vysvětluje pro Deník N, jak vnímá svou roli.

Co vlastně vnímáte jako největší ohrožení pro dodržování lidských práv v Česku?

Nejvíc mě děsí asi to, co se dělo a děje

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Istanbulská úmluva

Lidská práva

Migrace a uprchlíci

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější