Jak zní Hamlet v klingonštině? A proč vznikly čínské ženské slabiky? Rozhovor se sběratelkou písma
„Typ písma ovlivňuje i to, jak člověku mentálně ubíhá čas a jak si představuje sled událostí,“ říká slovenská grafická designérka Dominika Valentovičová, která sbírá nelatinkové písmové systémy a písma použitá v popkultuře.
V rozhovoru se dozvíte také to:
- jestli by šel přepsat do klínového písma
- proč je hlaholice nepraktická
- jak vznikají a zanikají písma
- jak vědci rozluštili hieroglyfy
- nebo jak zní Hamlet v klingonštině.
Kolik písmových systémů v současnosti existuje?
Zhruba 130. Jak moc se používají, je ale diskutabilní, protože někdo určitě mluví i sumersky a umí psát klínovým písmem. Možná je těch lidí pět nebo padesát a písmo se tedy používá, ale reálně už k dorozumívání neslouží.
Vy na písmo pohlížíte hlavně z pohledu designu. Musíte rozumět i jazykovědě?
Mám malé přesahy do lingvistiky. Jako designérka jsem šla nejdřív po tvarech, které jsou u nelatinkových písem velmi zajímavé. Později jsem si začala zjišťovat i to, jak v nich slova znějí, jaká je jejich vnitřní logika a kódování do hlásek a slabik.
Vzhledem k tomu, že písmových systémů je asi 130, tak většinu aktivně nepoužívám. Obvykle si najdu slovník a přepisy zjišťuji, jak dané písmo funguje. Často je to komplikované, protože znaky fungují úplně jinak a kódují jiný počet hlásek a různé typy zvuků.
Na dnešní konferenci TEDxBratislava přednášíte o kulturních přesazích písma do běžného života. Jak nás ovlivňuje to, jakými znaky zapisujeme svou řeč?
Například v tom, jak
