Život v okrajových regionech nemusí být nutně špatný, říká sociolog, který periferie zkoumá
V Česku žije mnoho lidí na periferiích, v regionech vzdálených od metropolitních center nebo větších měst. Periferie se už jen kvůli svojí odlehlosti potýkají s řadou strukturálních problémů. Život je tam složitější, a proto se vylidňují. „Dochází k jakémusi začarovanému kruhu: méně atraktivní podmínky k životu a podnikání znamenají méně lidí i podnikání. A to zas znamená méně atraktivní podmínky k životu,“ říká Josef Bernard ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který periferní a venkovské regiony zkoumá.
Co se v rozhovoru dočtete:
- Kde v Česku najdeme periferie a jací lidé tam žijí.
- Proč nemusí všem vyhovovat život ve městech a kdo se na periferie stěhuje.
- S jakými problémy se potýkají lidé v okrajových regionech.
Život na periferiích zkoumají sociální vědci v Česku už docela dlouho, nějakých patnáct let. Ale o rozdílech mezi okrajovými regiony a většími městy a o odlišné kvalitě života v nich se začalo ve veřejném prostoru více mluvit tak před třemi čtyřmi lety. Čím to je?
Souvisí to se dvěma věcmi. První je, že se v českém mediálním prostředí obecně začal v této době klást větší důraz na sociální nerovnosti. Nemluví se jen o prostorových a regionálních nerovnostech, ale i o tom, jestli v Česku existuje nějaká ohrožená nebo strádající třída či jaké jsou životní podmínky lidí, kteří dlouhodobě nemají stálé zaměstnání.
Hodně se řeší například otázka předluženosti a rozbujení byznysu s exekucemi, takže se na nerovnosti mezi lidmi mediální diskurz zaměřil mnohem víc než dřív. A k tomu patří i nerovnosti v prostředí, kde lidé bydlí. Společnost začala být citlivější i k otázkám sociální nerovnosti.
A druhý důvod?
Souvisí to s digitalizací. V médiích se jako výstupy víc začaly používat nejrůznější mapy a kartogramy. Dnes můžeme v přímém přenosu při každých volbách sledovat mapy volebních výsledků, to dřív nebylo. Na takových mapách jsou regionální rozdíly vidět.
Josef Bernard
Vystudoval sociologii a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Titul docenta sociologie získal na Univerzitě Palackého v Olomouci za práci o sociální situaci na periferním venkově.
Působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, v němž vede oddělení lokálních a regionálních studií. Zaměřuje se na sociologii venkova a města, sociální a prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a komunální politiku malých obcí. Vyučuje sociologii na univerzitě v Hradci Králové.
Čím to je, že je společnost citlivější k sociálním nerovnostem? Protože třeba exekuce tady máme dvacet let, to není novinka, ne?
Toto téma získává pozornost od poslední velké ekonomické krize, která začala v roce 2008. Zvýraznila