Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Život v okrajových regionech nemusí být nutně špatný, říká sociolog, který periferie zkoumá

„Zdaleka ne všichni lidé mají stejné příležitosti. Mnohem ostřeji si dnes uvědomujeme, že nerovnosti nejsou jen výsledkem toho, že se někdo víc snažil a někdo méně. Ale že jsou do značné míry výsledkem toho, jak jsou nastavené startovní pozice,“ říká sociolog Josef Bernard ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Zdaleka ne všichni lidé mají stejné příležitosti. Mnohem ostřeji si dnes uvědomujeme, že nerovnosti nejsou jen výsledkem toho, že se někdo víc snažil a někdo méně. Ale že jsou do značné míry výsledkem toho, jak jsou nastavené startovní pozice,“ říká sociolog Josef Bernard ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

V Česku žije mnoho lidí na periferiích, v regionech vzdálených od metropolitních center nebo větších měst. Periferie se už jen kvůli svojí odlehlosti potýkají s řadou strukturálních problémů. Život je tam složitější, a proto se vylidňují. „Dochází k jakémusi začarovanému kruhu: méně atraktivní podmínky k životu a podnikání znamenají méně lidí i podnikání. A to zas znamená méně atraktivní podmínky k životu,“ říká Josef Bernard ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který periferní a venkovské regiony zkoumá.

Co se v rozhovoru dočtete:

  • Kde v Česku najdeme periferie a jací lidé tam žijí.
  • Proč nemusí všem vyhovovat život ve městech a kdo se na periferie stěhuje.
  • S jakými problémy se potýkají lidé v okrajových regionech.

Život na periferiích zkoumají sociální vědci v Česku už docela dlouho, nějakých patnáct let. Ale o rozdílech mezi okrajovými regiony a většími městy a o odlišné kvalitě života v nich se začalo ve veřejném prostoru více mluvit tak před třemi čtyřmi lety. Čím to je?

Souvisí to se dvěma věcmi. První je, že se v českém mediálním prostředí obecně začal v této době klást větší důraz na sociální nerovnosti. Nemluví se jen o prostorových a regionálních nerovnostech, ale i o tom, jestli v Česku existuje nějaká ohrožená nebo strádající třída či jaké jsou životní podmínky lidí, kteří dlouhodobě nemají stálé zaměstnání.

Hodně se řeší například otázka předluženosti a rozbujení byznysu s exekucemi, takže se na nerovnosti mezi lidmi mediální diskurz zaměřil mnohem víc než dřív. A k tomu patří i nerovnosti v prostředí, kde lidé bydlí. Společnost začala být citlivější i k otázkám sociální nerovnosti.

A druhý důvod?

Souvisí to s digitalizací. V médiích se jako výstupy víc začaly používat nejrůznější mapy a kartogramy. Dnes můžeme v přímém přenosu při každých volbách sledovat mapy volebních výsledků, to dřív nebylo. Na takových mapách jsou regionální rozdíly vidět.

Josef Bernard

Vystudoval sociologii a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Titul docenta sociologie získal na Univerzitě Palackého v Olomouci za práci o sociální situaci na periferním venkově.

Působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, v němž vede oddělení lokálních a regionálních studií. Zaměřuje se na sociologii venkova a města, sociální a prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a komunální politiku malých obcí. Vyučuje sociologii na univerzitě v Hradci Králové.

Čím to je, že je společnost citlivější k sociálním nerovnostem? Protože třeba exekuce tady máme dvacet let, to není novinka, ne?

Toto téma získává pozornost od poslední velké ekonomické krize, která začala v roce 2008. Zvýraznila

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Chudoba

Rozhovory

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější