Bezbolestné řešení inflace už není. Se Zemanem se vídat nebudu, nenaslouchal mi, říká končící Rusnok
Po šesti letech končí v čele České národní banky Jiří Rusnok, na jeho místo dnes usedne Aleš Michl. Rusnokovo působení v čele ČNB bylo turbulentní, jako guvernér řešil ukončení měnových intervencí, koronavirus i současnou ekonomickou krizi, v průběhu které se ČNB stala lídrem ve zvyšování úrokových sazeb. Řešil také krach dlouholetého partnerství s Milošem Zemanem, jejich cesty se minulý měsíc definitivně rozešly. „Narůstal pocit, že můj poradní hlas vlastně nemá příliš váhu,“ říká Rusnok ke konci v poradním orgánu prezidenta. Neplánuje se s ním v budoucnu ani scházet.
Jaké máte dva dny před koncem mandátu pocity?
Bohaté. Na jedné straně je to úleva, mám za sebou další roli a misi. Myslím si, že přes všechny komplikace, jež doléhají nejen na tuto zemi, jsem ji správně naplnil. Ano, vždy se dá udělat něco lépe, ale nejsem si vědom žádné zásadní chyby, které bychom se v rámci naší agendy dopustili. Odcházím s dobrými pocity, ačkoliv je situace komplikovaná. Rozhodně se nejedná o příjemnou nudu, jak by se možná v centrální bance čekalo.
V této situaci se nabízí bilancování. Vzpomenete si zpětně, co pro vás bylo nejtěžší? Vybavíte si třeba nějaký konkrétní den?
Jeden výrazný den asi ne, snažím se totiž mnohé věci vytěsňovat. Složitých momentů ale byla celá řada a celé období přineslo bohaté výzvy. Do ČNB jsem přišel v roce 2014, tedy v době započatého kurzového závazku. Tehdy jsme měli úplně jiné starosti než nyní. Museli jsme kurzový závazek dovést do zdárného exitu, což rozhodně není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. (Intervence za oslabení české měny na úroveň 27 korun za euro trvaly od roku 2013 do roku 2017. ČNB v této době vytvořila přes dva biliony korun, za tyto peníze nakupovala eura, pozn. red.)
V čem to bylo složité?
Pokud máte nastavený měnový režim, který je postavený na volném kurzu, jste v malé otevřené ekonomice a jako základní nástroj máte úrokové sazby, nejsou žádné změny banální. Pro všechny to byl do jisté míry experiment, který nebyl nijak jednoduchý. Musíte ho ustát a zakomponovat do běžného života ekonomiky. Jak v minulosti řekl bývalý guvernér izraelské centrální banky Stanley Fischer, není problém vstoupit do Pásma Gazy, ale je problém z něj vystoupit.
Ta analogie sedí, museli jsme totiž z kurzového závazku vystoupit bez ztráty reputace. Žijeme v epoše fiat peněz (měna s nuceným oběhem, hodnota těchto peněz je stanovena zákonem, fungují tak všechny současné státní měny, pozn. red.), které fungují na základě důvěry v emitenta, což je u malých centrálních bank těžší než třeba u zemí G7 nebo jiných velmocí. Když se na to zpětně podívám, nikdo nevzpomíná na to, že by se česká ekonomika zatřásla. Panovaly obavy z prudkého posílení koruny a poškození exportu, nic takového se ale nestalo.
To byla ale pouze jedna část vašeho působení.
Covid byl zase
