Čas není na ničí straně
Komentář Ondřeje Štindla: Západ a jeho elity byly v posledních desetiletích přesvědčeny, že jsou na špici vývoje lidstva, jehož směr je daný. Pokud chtějí v současných krizích obstát, měly by si připustit, že žádná taková danost neexistuje.
Všichni, kdo říkají, že Vladimir Putin nepatří do jednadvacátého století, budou pravděpodobně jednadvacátým stoletím dost zklamáni, napsal krátce po začátku války na Ukrajině britský publicista řeckého původu Aris Roussinos.
I v době, kdy analýzy, komentáře a postřehy stárnou extrémně rychle, mi tahle jednoduchá věta utkvěla na dlouho. Dotýká se totiž čehosi ještě podstatnějšího, než je návrat imperiálně uvažujícího a chovajícího se Ruska (bylo někdy jiné?) a vůbec probouzející se a znovu se rozbíhající historie, která se, jak se zdá, příliš nezměnila od dob, kdy měla ulehnout ke spánku.
Žijeme v čase otřásajících se a hroutících se jistot – je až banální konstatovat něco tak zjevného. Jedna z těch nejvýznamnějších mezi nimi je jistota o jakémsi základním směřování času, která byla pro západní civilizaci