Documenta 15: skandální jako obvykle
V německém Kasselu začala v polovině června patnáctá documenta. Přehlídka současného umění se ve dvousettisícovém hesenském městě poprvé odehrála v roce 1955 a v současnosti je ve světě současného umění jednou za pět let jedním z vrcholů sezony, srovnatelně důležitým jako benátské bienále. Co je na letošní documentě k vidění? A jaká je v porovnání s předchozími ročníky?
Když v roce 1955 uspořádal výtvarník Arnold Bode ve svém rodném Kasselu výstavu documenta, nebylo původně jeho záměrem vystavit novinky soudobého umění. Bode si totiž uvědomoval potřebu překlenout mezeru vzniklou v období třetí říše, kdy bylo modernistické umění označováno za zvrhlé, a znovu navázat kontakt s moderními uměleckými trendy.
I v Německu mohl stavět na bohatém dědictví meziválečné moderny. Ostatně dodnes užívané psaní názvu výstavy s malým d jasně odkazuje na tradici školy Bauhaus a její ikonickou typografii. Protože Bode chtěl svou výstavou připomenout díla, která byla za nacistické diktatury tabu, nezaměřila se
