Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bistro N: Okurky k obědu a dezert s vůní vysočiny. Hlavní ingredience: prázdniny

Co si pamatuju, bylo jahod rok od roku míň a míň. Děda totiž místo nich sázel okurky. „Ty jsou přece třeba k obědu, ne,“ říkal nám. Foto: Pixabay
Co si pamatuju, bylo jahod rok od roku míň a míň. Děda totiž místo nich sázel okurky. „Ty jsou přece třeba k obědu, ne,“ říkal nám. Foto: Pixabay

„Žádný oběd se bez dědova okurkového salátu neobešel. Připravil ho do staré otřískané mísy a do ní po obvodu opřel několik lžic. A přikusovalo se. Aby to líp klouzalo! říkával nám děda,“ vzpomíná Barbora Loudová.

Obědval takhle každé léto. „Udělám vokurky, kdo si dá?“ ptal se děda neoblomně každý den.

Prázdniny, léto, dlouhé širé lány okolo a okurky. Takové ty malé, pichlavé, nejpodivnějších tvarů. Ideálně z vlastní zahrady. Sběr nutný se slamákem.

Ještě ocet, sůl, cukerín a teď už struhadlo, obrovskou otřískanou mísu, případně lavor a hlavně lavičku někde v klidu. „A zapni rozhlas, třeba zrovna dobře hrajou

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Bistro N

Jídlo a gastronomie

V tomto okamžiku nejčtenější